§ 10.
(1) Pohledávky, pro které příslušejí dlužníku úlevy podle předcházejících ustanovení, nemohou býti věřitelem přes to, že mu přísluší právo je vypověděti, vypověděny ke dni dřívějšímu než k 1. dubnu 1944, a jde-li o zemědělce v okresích zvlášť těžce postižených neúrodou, k 1. dubnu 1945, dokud jsou řádně placeny splátky na jistinu a náležité úroky s vedlejším plněním a splátky na zadržené platy s úroky (§ 5, odst. 2), jakož i dokud jsou řádně plněny i ostatní závazky, které dlužník se zřetelem na pohledávku na sebe vzal.
(2) Tato ochrana nepřísluší dlužníku, který - byť závazek řádně se svým majetkem hospodařiti na sebe nevzal - o udržení hodnoty nemovitosti, na které je pohledávka zajištěna, náležitě nepečuje, zejména opomine ji pojistiti proti zkáze ohněm, anebo dokonce ji poškozuje nebo jinak znehodnocuje, zcizuje nebo zatěžuje anebo vůbec se svým majetkem nakládá tak povážlivým způsobem, že splnění pohledávky jest zřejmě ohrožováno.
(3) Dále nepřísluší tato ochrana dlužníku, který peněžnímu ústavu jako věřiteli odepře dáti souhlas k převzetí pohledávky jiným věřitelem nebo odepře provésti úkony, kterých je s jeho strany k takovému převzetí zapotřebí, ačkoliv nový úvěr mu má býti poskytnut za podmínek nezhoršených a věřitel se zavázal nésti výdaje s převzetím pohledávky nutně spojené.