§ 1.
(1) Zemědělci se rozumějí v ustanoveních tohoto nařízení fysické osoby, které se vůbec nebo převážně vyživují hospodařením na zemědělských pozemcích vlastních, zpachtovaných nebo daných jim do užívání, jakož i pozůstalosti po takových osobách, dokud nepřešly na dědice, dále výdělková a hospodářská společenstva (družstva), skládající se převážně z osob pracujících v zemědělství, jejichž činnost záleží vůbec nebo převážně v hospodaření na zemědělských pozemcích vlastních, zpachtovaných nebo daných jim do užívání nebo v propachtování pozemků jejich členům.
(2) Zemědělci v okresích zvlášť těžce postižených neúrodou rozumějí se v ustanoveních tohoto nařízení zemědělci, kteří v době od 16. července 1934 do 31. prosince 1935 provozovali zemědělský podnik výhradně nebo převážně v některém z okresů uvedených v § 1, odst. 2 vládního nařízení ze dne 18. července 1934, č. 142 Sb. z. a n., o dalších dočasných opatřeních při vymáhání pohledávek proti zemědělcům a nezaměstnaným v okresích zvlášť těžce postižených neúrodou, ve znění čl. I, odst. 2 vládního nařízení ze dne 22. prosince 1934, č. 258 Sb. z. a n.