Část 2 - Charakteristika úvazných lan z umělých vláken
a) Bezpečná manipulace s lany z umělých vláken vyžaduje odlišné techniky než s lany z přírodních vláken. Lana z umělých vláken jsou relativně pevnější než lana z přírodních vláken, takže při stejné pevnosti mají menší obvod, ale opotřebení a poškození způsobí ztrátu pevnosti většího rozsahu než stejné opotřebení nebo poškození u lana z přírodních vláken.
b) Jako pružiny pro ocelová úvazná lana se doporučují polyamidová a polyesterová lana; jejich délka však musí být nejméně 11 metrů, aby byla zachována potřebná pružnost. Pevnost nové pružiny musí být přibližně o 25 % větší než pevnost úvazného ocelového lana.
c) Lana z umělých vláken mají větší trvanlivost a nižší nasákavost a jsou odolnější proti hnilobě a plesnivění, nesmí být ale zbytečně dlouho vystavena slunečnímu záření. Musí být zakrývána plachtou nebo uložena pod palubu.
d) Lana musí být uložena dále od zdrojů možné kontaminace chemikáliemi (zejména odrezovače a odstraňovače barev je mohou značně poškodit) a nesmí být ukládána v blízkosti tepelných zdrojů. Jakákoliv náhodná kontaminace musí být okamžitě nahlášena, musí být zajištěno jejich vyčištění nebo učiněno jiné vhodné opatření.
e) Musí být prováděna pravidelná odborná vnější i vnitřní prohlídka lan z umělých vláken. Větší množství prachu objevující se mezi prameny signalizuje nadměrné opotřebení a sníženou pevnost. Lana s větší roztažností, obzvláště lana polyamidová, trpí více vnitřním opotřebením než lana ostatní. Tuhnutí a tvrdnutí některých lan (nylonových) může naznačovat stárnutí častým používáním.
f) Na lana z umělých vláken se musí používat stopery z umělých vláken, vyjma polyamidových, a přednostně používat dvojité a zpětné stoperování.
g) Oproti lanům z přírodních vláken lana umělá málo nebo vůbec neupozorňují akusticky na přiblížení se k hranici pevnosti.
h) Natažené lano z umělých vláken, kde protažení může být ve srovnání s přírodním lanem až dvojnásobné, se obvykle po uvolnění zátěže ihned smrští na svou původní velikost. Prasknutí lana může proto způsobit nebezpečné zpětné šlehnutí. Posádka se musí vždy nalézat mimo místa ohrožená nebezpečím spojeným s prasknutím lana. Možnost prasknutí úvazného nebo vlečného lana lze snížit náležitou kontrolou a péčí o něj a v provozu jeho správným používáním.
i) Lano z umělých vláken může být snadno poškozeno částečným roztavením v důsledku tepla vzniklého třením během práce. Přílišné tření na navíjecím bubnu může způsobit natavení lana a následné přilepování a proskakování ok, které může být nebezpečné. Polypropylen je proti ostatním materiálům náchylnější k měknutí. Aby se zabránilo natavování, lano nesmí být více, než je nezbytné, namačkáno na bubnu vrátku. Na buben vrátku se může umísťovat pouze nezbytný počet ok. Tři oka obvykle postačují, na profilovaných bubnech mohou být potřeba jedno nebo dvě oka navíc pro zlepšení přilnavosti; ta je nutno shodit ihned z bubnu vrátku, jakmile to situace dovolí.
j) Způsob zaplétání ok na lanech z umělých vláken musí být zvolen podle materiálu lana v souladu s těmito zásadami:
1. polyamidová a polyesterová lana vyžadují čtyři plné záplety, každý s úplným pramenem lana, následované dvěma zužujícími se záplety, při nichž se prameny půlí, respektive čtvrtí; délka pramenů vyčnívajících ze spletu nesmí být menší než trojnásobek průměru lana; části spletů obsahující prameny se sníženým počtem vláken musí být pevně obaleny lepicí páskou nebo jiným vhodným materiálem,
2. polypropylenová lana musí mít nejméně tři, ale ne více než čtyři, plné záplety ve spletu. Délka pramenů vyčnívajících ze spletu nesmí být menší než trojnásobek průměru lana,
3. polyetylénová lana musí mít čtyři plné záplety ve spletu s přečnívajícími konci délky nejméně tří průměrů lana.