8. Speciální případy: Přípravky
8.1 Plynné přípravky (plynné směsi)
U plynných přípravků se bere v úvahu:
a) hodnocení fyzikálně-chemických vlastností,
b) hodnocení nebezpečnosti pro zdraví člověka.
8.1.1 Hodnocení fyzikálně-chemických vlastností
8.1.1.1 Hořlavost
Hořlavé vlastnosti těchto přípravků se stanoví metodami specifikovanými ve vyhlášce 3) a za použití kritérií uvedených v bodech 2.2.3 až 2.2.5 této přílohy.
Avšak v případech, kdy se plynné přípravky vyrábějí na objednávku v malých množstvích, lze provést hodnocení hořlavosti plynných přípravků odchylně od výše uvedené vyhlášky, za použití následující výpočetní metody.
Složení plynné směsi, vyjádřené vzorcem:
A1F1 + ..... + AiFi + ...AnFn + B1I1 + ...BiIi + ...BpIp
kde:
A a B jsou molární zlomky,
Fi je hořlavý plyn,
Ii je inertní plyn,
n je počet hořlavých plynů,
p je počet inertních plynů,
lze převést do tvaru, ve kterém všechna Ii (inertní plyny) jsou vyjádřena ekvivalentem dusíku za použití koeficientu Ki a kde ekvivalentní obsah nehořlavého plynu A'i je vyjádřen následujícím vzorcem:
100
A'i = Ai x ( ----------- )
∑i(Ai + KiBi)
Použitím hodnoty maximálního obsahu hořlavého plynu, který ve směsi s dusíkem dává složení, jež není hořlavé na vzduchu (Tci), lze získat následující výraz:
A'i
∑i ------ ≤ 1
Tci
Plynná směs je hořlavá, je-li hodnota výše uvedeného výrazu větší než jedna, přípravek se klasifikuje jako extrémně hořlavý a přiřadí se věta R 12.
8.1.1.2 Koeficienty ekvivalence (Ki) a maximální obsah hořlavého plynu (Tci)
Hodnoty koeficientů ekvivalence Ki mezi inertními plyny a dusíkem jsou uvedeny v tabulce č. 1 a hodnoty maximálních obsahů hořlavého plynu (Tci) jsou uvedeny v tabulce č. 2. Pokud hodnota Tci pro hořlavý plyn není k dispozici, použije se odpovídající dolní limit výbušnosti (LEL). Jestliže pro daný hořlavý plyn neexistuje hodnota LEL, stanoví se za hodnotu Tci 1 % objemové.
Tabulka č. 1: Koeficienty ekvivalence, Ki, mezi inertními plyny a dusíkem
+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+
| plyn | N2 | CO2 | He | Ar | Ne | Kr | Xe | SO2 | SF6 | CF4 | C3F8 |
+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+
| Ki | 1,0 | 1,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 1,5 | 1,5 | 1,5 | 1,5 |
+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+
Poznámka:
Pro ostatní nehořlavé a neoxidující plyny, jejichž molekuly jsou složeny ze tří nebo více atomů, se používá koeficient ekvivalence Ki = 1,5.
Tabulka č. 2: Maximální obsah hořlavého plynu, Tci, ve směsi s dusíkem, která není na vzduchu hořlavá
+------------------------------------+----------+-------------------------------------+----------+
| plyn | Tci | plyn | Tci |
| | (% obj.) | | (% obj.) |
+------------------------------------+----------+-------------------------------------+----------+
| vodík | 5,7 | vinylbromid | 6,8 |
| oxid uhelnatý | 20,0 | 1-chlor-1,1-difluorethan (R 142b) | 5,5 |
| methan | 14,3 | vinylfluorid | 3,2 |
| ethan | 7,6 | R 143a | 5,6 |
| ethylen (ethen) | 6,0 | 1,1-difluorethan | 4,6 |
| butany | 5,7 | R 152a | 1,0 |
| propan | 6,0 | chlorethan (ethylchlorid) | 4,3 |
| propeny | 6,5 | propadien (allen) | 2,1 |
| buteny | 5,5 | methyl(vinyl)ether | 2,7 |
| 2-methylpropen(isobutylen) | 6,0 | cyklobutan | 2,0 |
| butadien | 4,5 | pent-1-en | 1,8 |
| acetylen | 4,0 | fluorethan | 4,3 |
| 2,2-dimethylpropan (neopentan, | 4,0 | vinylchlorid | 4,5 |
| n-pentan a isopentan | 4,0 | dikyan | 7,0 |
| n-hexan | 3,5 | arsin (arsenovodík) | 5,6 |
| n-heptan | 2,0 | diboran | 1,0 |
| n-oktan | 1,8 | kyanovodík | 6,7 |
| isooktan (2,2,4-trimethylpentan) | 1,8 | karbonylsulfid | 14,0 |
| n-nonan | 1,5 | karbonyl niklu | 1,1 |
| n-dekan | 1,1 | fosfin, fosfan | 1,2 |
| n-dodekan | 1,0 | monoethylamin | 4,8 |
| cyklopropan | 6,8 | dimethylamin | 3,5 |
| cyklohexan | 2,5 | trimethylamin | 2,5 |
| benzen | 4,2 | dichlormethan (methylenchlorid) | 10,0 |
| toluen | 2,1 | methanthiol (methylmerkaptan) | 4,7 |
| methanol | 11,0 | R 1113 | 10,0 |
| ethanol | 5,8 | tetrafluorethen (tetrafluorethylen) | 13,7 |
| aceton | 4,5 | brommethan (methylbromid) | 16,0 |
| diethylether | 3,4 | ethyl(methyl)ether | 2,5 |
| dimethylether | 3,7 | tetraethylolovo (tetraethylplumban) | 2,2 |
| 2,2-dimethylbutan | 2,4 | trifluorethylen | 13,1 |
| methylamin | 6,8 | selenovodík, selan | 1,0 |
| methyl-formiát | 7,0 | methylsilan | 1,4 |
| methyl-acetát | 4,3 | silan | 1,0 |
| ethyl-formiát | 3,9 | monochlorsilan | 1,0 |
| ethyl-acetát | 4,3 | dichlorsilan | 4,5 |
| ethyl(methyl)keton | 2,0 | german | 1,0 |
| sulfan (sirovodík) | 5,2 | ethylenoxid (oxiran) | 3,1 |
| sirouhlík | 1,5 | propylenoxid (methyloxiran) | 2,0 |
| fluormethan (methylfluorid) | 3,7 | ethylacetylen (but-1-in) | 1,8 |
| 1,1-difluorethylen (R1132a) | 6,8 | methylacetylen (propin) | 1,4 |
+------------------------------------+----------+-------------------------------------+----------+
Jestliže ve výše uvedené tabulce není uvedena hodnota Tci pro hořlavý plyn, použije se dolní mez výbušnosti (LEL). Jestliže pro daný hořlavý plyn neexistuje hodnota LEL, stanoví se hodnota LEL na 1 % objemové.
Poznámky:
- Výše uvedený výraz umožňuje odpovídající označení plynných přípravků, avšak nelze jej považovat za metodu nahrazující experimentální stanovení požárně-technických charakteristik.
- Tento výraz neposkytuje informace o tom, zda lze bezpečně připravit směs obsahující oxidační plyny. Při odhadu hořlavosti podle výše uvedeného vzorce nejsou oxidační plyny brány v úvahu.
- Uvedený vzorec dává spolehlivé výsledky pouze v případě, že se hořlavé plyny vzájemně neovlivňují, pokud jde o jejich hořlavost. To je nutno vzít v úvahu např. u halogenovaných uhlovodíků.
8.1.1.2 Oxidační vlastností
Vzhledem ke skutečnosti, že vyhláška 3) neobsahuje metodu pro stanovení oxidačních vlastností plynných směsí, provádí se vyhodnocení těchto vlastností podle následující hodnotící metody.
Principem metody je porovnání oxidačního potenciálu plynů směsi s oxidačním potenciálem kyslíku ve vzduchu. Koncentrace plynů ve směsi je dána v objemových %.
Předpokládá se, že plynná směs je stejný nebo silnější oxidant než vzduch, je-li splněna následující podmínka:
∑i xiCi ≥ 21
kde
xi je koncentrace plynu, v objemových %
Ci je koeficient kyslíkového ekvivalentu.
V případě platnosti výše uvedené nerovnosti se přípravek klasifikuje jako oxidující a přiřadí se mu věta R 8.
8.1.2 Hodnocení účinků na zdraví člověka
Hodnocení nebezpečnosti plynných přípravků pro zdraví člověka se provádí za použití zkušebních metod podle vyhlášky. 5)
Pokud se hodnocení nebezpečí pro zdraví provádí konvenční výpočtovou metodou popsanou v příloze č. 3, jsou jednotlivé koncentrační limity pro plyny, vyjádřené v objemových procentech, uvedeny:
- v příloze č. 1C pro uvažovaný plyn(y), nebo
- v příloze č. 3, tabulky 1A až 6A, pokud uvažovaný plyn(y) není (nejsou) v příloze č. 1C uveden(y), nebo je (jsou) zde uveden(y) bez koncentračních limitů.
8.2 Nádoby pro plyny určené pro přípravky obsahující odorizovaný propan, butan nebo zkapalněný ropný plyn (LPG)
Propan, butan a zkapalněný ropný plyn jsou klasifikovány v příloze č. 1 C tohoto nařízení. Přestože jsou tyto přípravky klasifikovány jako nebezpečné ve smyslu § 2 zákona, nepředstavují nebezpečí pro zdraví člověka, jsou-li uváděny na trh v uzavřených jednorázově nebo opakovaně plnitelných nádobách pro plyny dle ČSN EN 417 jako topný plyn určený pouze ke spalování.
Tyto nádoby pro plyny musí být označeny příslušnými výstražnými symboly nebezpečnosti, R-větami a S-větami, které se vztahují k hořlavosti. Na označení obalu se však nemusí uvádět informace o účincích na zdraví člověka. Avšak informace o účincích na zdraví člověka, které by měly být uvedeny na označení obalu dle § 12 zákona, předá výrobce, dovozce nebo distributor fyzické nebo právnické osobě oprávněné k podnikání v bezpečnostním listu dle § 14 zákona. Spotřebiteli jsou tak předány dostatečné informace, které mu umožní podniknout nezbytné kroky pro ochranu zdraví a bezpečnosti.
8.3 Slitiny, přípravky obsahující polymery, přípravky obsahující elastomery
Tyto přípravky se klasifikují podle přílohy č. 3.
Některé z těchto přípravků však i při klasifikaci podle přílohy č. 3 nepředstavují ve formě, v níž jsou uvedeny na trh, nebezpečí pro zdraví při vdechování, požití nebo styku s kůží. U těchto přípravků se nevyžaduje označení podle přílohy č. 3 a podle vyhlášky, 1) avšak veškeré informace, které mají být uvedeny na označení, lze předat profesionálním uživatelům prostřednictvím bezpečnostního listu, uvedeného ve vyhlášce. 7)
8.4 Přípravky klasifikované větou R 65
Přípravky klasifikované jako zdraví škodlivé na základě nebezpečnosti při vdechování není nutno označovat jako zdraví škodlivé větou R 65, jsou-li uváděny na trh v aerosolových rozprašovačích nebo obalech vybavených rozprašovačem.
8.5 Organické peroxidy
Organické peroxidy v sobě spojují oxidační a hořlavé vlastnosti látky. Při rozkladu organického peroxidu reaguje oxidující část molekuly exotermně s hořlavou (oxidovatelnou) částí. U organických peroxidů nelze použít pro stanovení oxidačních vlastností zkušební metody uvedené ve vyhlášce. 3)
Používá se níže uvedená výpočtová metoda založená na přítomnosti aktivního kyslíku. Obsah aktivního kyslíku (v %) v přípravku s obsahem organického peroxidu je dán vzorcem:
16 x ∑i(ni x ci/mi)
kde:
ni je počet peroxidických skupin v molekule organického peroxidu i,
ci je koncentrace (% hmot) organického peroxidu i,
mi je molekulová hmotnost organického peroxidu i.
------------------------------------------------------------------
1) Vyhláška č. 26/1999 Sb., o způsobu provedení a označení obalů nebezpečných chemických látek a přípravků.
3) Vyhláška č. 85/1999 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování hořlavosti a oxidačních vlastností chemických látek a chemických přípravků.
5) Vyhláška č. 251/1998 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování toxicity chemických látek a chemických přípravků.
7) Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., o aerosolových rozprašovačích.
------------------------------------------------------------------