§ 11
Úhrada nákladů
(1) Věcné náklady na závodní stravování (dále jen "věcné náklady") hradí rozpočtové organizace ze svého rozpočtu, příspěvkové organizace na vrub svých rozpočtových výdajů a ostatní organizace na vrub nákladů své činnosti.
(2) Zajišťuje-li organizace stravování svých pracovníků dovozem hlavních jídel ze zařízení organizace restauračního stravování, hradí věcné náklady na jedno hlavní jídlo částkou rovnající se průměru věcných nákladů, stanovenému ministerstvy obchodu na základě průměrů věcných nákladů na přípravu hlavních jídel v restauračním stravování.
(3) Náklady na mzdy, náhrady mzdy a ostatní osobní výdaje na pracovníky zařízení závodního stravování (dále jen "osobní náklady"), pořizovací cenu surovin spotřebovaných na přípravu jídel pro závodní stravování [dále jen "pořizovací cena surovin" 5)] včetně ztrát vzniklých přirozeným úbytkem surovin a škod na zásobách, za něž nelze požadovat náhradu podle předpisů o hmotné odpovědnosti, 6) nákupní cenu zboží pro závodní kantýny a náklady na suroviny pro pomocná hospodářství kryje organizace tržbami a ostatními výnosy závodního stravování. Případný rozdíl mezi těmito nákladovými a výnosovými položkami s případným příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb (§ 13) se posuzuje jako zisk nebo ztráta zařízení závodního stravování.
(4) Má-li organizace několik závodních jídelen nebo jiných zařízení závodního stravování, zahrnují se do jejich osobních nákladů také náklady na jejich společné řízení.
(5) Prostředků získaných při provozu závodní kantýny z obchodních srážek se používá k úhradě osobních nákladů na pracovníky zařízení závodního stravování, popřípadě i ke zlepšení hodnoty stravy v závodní jídelně, a to v rozsahu stanoveném tímto nařízením pro použití příspěvku z fondu kulturních a sociálních potřeb (§ 13 odst. 1), a ke zvýšení kultury stolování. Nesmí jich však být použito k úhradě nákladů na pomocné hospodářství.
------------------------------------------------------------------
5) Maloobchodní cena snížená o obchodní srážku.