§ 2
Základ poplatku
(1) Je-li za notářský úkon, jehož předmětem je nemovitost, stanoven poplatek podle ceny nemovitosti, je základem poplatku cena, za kterou by bylo lze nemovitost prodat v místě, kde v době úkonu nemovitost je.
(2) Je-li poplatek za několik dílčích úkonů stanoven podle ceny předmětu notářského úkonu, rozumí se tím cena, za kterou by bylo lze předmět prodat v době posledního dílčího úkonu.
(3) Při smlouvách o výměně nemovitostí je základem poplatku cena nemovitosti, která má vyšší cenu.
(4) Je-li předmětem notářského úkonu opětující se plnění, je základem poplatku součet cen všech opětujících se plnění. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, považuje se za jeho cenu pětinásobek ceny ročního plnění. Totéž platí o ceně práv, která lze vykonávat opětovně.
(5) Nelze-li cenu předmětu notářského úkonu určit, je základem poplatku cena 3 000 Kčs.