7. 2 Přezkoušení pro EHS schválení typu
7. 2. 1 Zkoušky pro EHS schválení typu
Zařízení musí splňovat metrologické požadavky uvedené v bodech 3. 4. 1 a 5 ve vztahu ke standardní zóně nerozhodnosti (Us) pro etalonové zkušební zátěže v rozsahu jejich činnosti, tj. mezi minimální a maximální váživostí a minimální a maximální rychlostí.
Vážicí zařízení, která mohou mít několik jmenovitých bodů nastavení, se musí zkoušet pro alespoň dva jmenovité body nastavení.
Etalonová zkušební zátěž.
Jestliže se zkouška provádí pro EHS schválení typu, pak se musí použít etalonová zkušební zátěž.
Etalonová zkušební zátěž musí splňovat následující podmínky:
- hmotnost “m” = max., min. a 1/2 (max. + min.)
- délka “L” (cm) = 3√m(gramů) ± 20 %
L
- výška “h” = ---
2
- konstantní hmotnost,
- pevný materiál,
- nehydroskopický materiál,
- neelektrostatický materiál
- je třeba se vyhnout kontaktu kov na kov.
7. 2. 1. 1 Statické zkoušky
7. 2. 1. 1. 1 Zkoušky s excentrickou zátěží
Jestliže je možné umístit zátěž na nosič zatížení excentricky, pak se musí provést zkouška se zátěží, která se rovná minimální váživosti a která se postupně umísťuje do každého bodu nosiče zatížení. Maximální dovolené chyby jsou uvedeny v bodě 4. 1. 6.
7. 2. 1. 1. 2 Zvláštní zkoušky pro zařízení s vážící jednotkou, která se skládá ze samostatného neautomatického vážicího zařízení.
Vážicí jednotka vážicího zařízení se musí podrobit zkouškám citlivosti, pohyblivosti a přesnosti, které jsou uvedeny v požadavcích zvláštního právního předpisu 3).
Maximální dovolené chyby musí být stejné jako chyby pro neautomatická vážicí zařízení v souladu s hodnotou jejich ověřovacího dílku stupnice a třídou přesnosti.
7. 2. 1. 2 Měření doby odezvy
Doba odezvy se musí měřit za stálých zkušebních podmínek bez vlivů nevhodných ovlivňujících faktorů. Získané hodnoty nesmí být větší než hodnoty uvedené v popisném značení.
Data uvedená v bodě 7. 1. 1 týkající se maximální provozní rychlosti jako funkce rychlosti dopravníku a délky zátěže musí souhlasit s hodnotami získanými pro dobu odezvy.
7. 2. 1. 3 Zkoušky za normálních podmínek použití
7. 2. 1. 3. 1 Zóna nerozhodnosti a chyba nastavení
Zkoušky se musí provést podle metody C, jak je popsáno v bodě 10. 3.
7. 2. 1. 3. 2 Změna skutečného bodu nastavení s časem
Tyto zkoušky se musí provést s etalonovými zkušebními zátěžemi beze změny nastavení vah a bez změny ovlivňujících faktorů a musí se opakovat několikrát během osmi hodin činnosti. Během těchto zkoušek je možné použít za účelem získání výsledků elektrické metody měření.
7. 2. 1. 3. 3 Změna skutečného bodu nastavení s teplotou
Tyto zkoušky se musí provádět s etalonovými zkušebními zátěžemi beze změny nastavení vážicího zařízení a bez změny ovlivňujících faktorů s výjimkou teploty; tyto zkoušky se musí v teplotním rozsahu uvedeném výrobcem opakovat několikrát. Během těchto zkoušek je možné použít za účelem získání výsledků elektrické metody měření.
7. 2. 2 Zkoušky shody s technickými požadavky
Z těchto zkoušek musí být možné zjistit, zda váhy splňují technické požadavky uvedené v bodě 3.
7. 2. 3 Ustanovení o prostředcích zkoušení.
Pro účely zkoušení může Český metrologický institut nebo příslušný metrologický orgán členského státu, od žadatele požadovat etalonové zkušební zátěže, manipulační zařízení, vhodný vyškolený personál a potřebné kontrolní vážicí zařízení.
7. 2. 4 Místo zkoušení
Vážicí zařízení předložená pro schválení typu se mohou zkoušet:
- buď v prostorách Českého metrologického institutu nebo příslušného metrologického orgánu členského státu, kterému byla žádost předložena, nebo
- na jakémkoliv vhodném místě určeném po dohodě mezi Českým metrologickým institutem nebo příslušným metrologickým orgánem členského státu a žadatelem.
------------------------------------------------------------------
3) Nařízení vlády č. 293/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na váhy s neautomatickou činností.