Článek 6
(1) Dopravce sídlící na území státu jedné smluvní strany musí mít povolení příslušného orgánu druhé smluvní strany, které jej opravňuje provádět mezinárodní nákladní silniční přepravu na území a z území státu druhé smluvní strany nebo tranzitem přes toto území, s výjimkou případů uvedených v článku 7.
(2) Povolení dovoluje jednu jízdu tam a zpět na území a z území státu druhé smluvní strany, včetně přepravy zpětného nákladu, nebo jednu tranzitní jízdu tam a jednu tranzitní jízdu zpět přes toto území.
(3) Pro přepravu nákladu mezi státem druhé smluvní strany a třetím státem, a to jak směrem do třetího státu, tak i z třetího státu, se vyžaduje zvláštní povolení.
(4) Povolení smí být použito pouze dopravcem, jemuž bylo vydáno. Platí pro přepravu prováděnou motorovým vozidlem bez přívěsu nebo soupravou vozidel (návěsovou nebo přívěsovou) bez ohledu na stát registrace taženého návěsu nebo přívěsu.
(5) Povolení vydaná pro určitý rok platí vždy od 1. ledna tohoto roku do 31. ledna následujícího roku.
(6) Smíšená komise ustavená podle článku 13 nebo v případě naléhavé potřeby příslušné orgány obou smluvních stran se dohodnou na ročním kontingentu a druzích povolení s ohledem na vývoj vzájemných hospodářských vztahů a potřeby zahraničního obchodu a příslušné orgány si vzájemně vymění dohodnuté počty povolení.