§ 37
(1) Jestliže Komise při výkonu státního dozoru zjistí nedostatky v činnosti osob uvedených v § 36 odst. 1 spočívající zejména v tom, že porušují nebo porušily své povinnosti je oprávněna
a) uložit, aby investiční společnost, investiční fond nebo depozitář ve stanovené lhůtě zjednali nápravu a současně aby informovaly Komisi ve stanovené lhůtě o přijatých opatřeních, která povedou ke zjednání nápravy, zejména může uložit, aby
1. byly vyměněny osoby v orgánech investiční společnosti a investičního fondu,
2. byla ukončena nepovolená činnost a byl obnoven právní stav,
3. bylo sníženo základní jmění investičního fondu z důvodu úhrady ztráty, pokud byla ztráta v rozporu se zákonem zůstala neuhrazena,
b) nařídit změnu obhospodařující investiční společnosti, změnu depozitáře nebo rozhodnout o nuceném převodu obhospodařování podílového fondu,
c) zavést nucenou správu,
d) rozhodnout o snížení základního jmění investičního fondu,
e) odejmout povolení, na základě něhož vznikla investiční společnost nebo vznikl investiční fond anebo byl vytvořen podílový fond.
(2) Vedle nebo místo opatření podle odstavce 1 může Komise uložit investiční společnosti nebo investičnímu fondu anebo depozitáři pokutu až do výše 100 miliónů Kč.
(3) Jestliže Komise zjistí, že osoba, jejíž činnost nepodléhá státnímu dozoru, porušila povinnosti stanovené v § 4 odst. 3, § 7 odst. 5 a § 9 odst. 1, 4 a 5, může uložit této osobě pokutu až do výše 10 miliónů Kč.
(4) Pokud Komise při výkonu státního dozoru zjistí, že osoby nepodléhající státnímu dozoru podle tohoto zákona porušily povinnosti uložené jim v § 24b, může jim uložit pokutu až do výše 10 miliónů Kč. Kopii pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty zašle Komise emitentovi daného cenného papíru.
(5) Při ukládání opatření a sankcí podle odstavců 1, 2 a 3 Komise vychází zejména z povahy závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání.
(6) Správní řízení, v němž se ukládají opatření a sankce podle odstavců 1, 2, 3 a 4, lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se Komise dozvěděla o skutečnostech rozhodujících pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy povinnost, za niž jsou ukládány, byla naposledy porušena.