§ 4.
(1) Užitkoví koně smějí býti prodáni pouze majitelům osvědčení o nutné potřebě nebo na obchodníky a sdružení oprávněné k provozování obchodu s koňmi. Okresní hejtman se zmocňuje, aby si každého koně, který má býti prodán, dal nabídnouti za stanovenou nejvyšší hodnotu, případně aby prodávajícímu podle stupně naléhavosti potřeby koní určil kupce, při čemž právní poměr mezi prodávajícím a kupujícím, jehož okresní hejtman určil, jest posuzovati podle ustanovení všeobecného zákoníka občanského.
(2) Osvědčení o nutné potřebě vystavuje na návrh po podrobném vyšetření obecní úřad příslušný podle bydliště kupce, pro živnostenské držitele koní příslušný okresní úřad.
(3) Po, uzavření koupě musí býti osvědčení o nutné potřebě přiloženo k oznámení o prodeji koně podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 4. července 1942, úřední list č. 162/1942.
(4) Za účelem přehledu o dočasné potřebě užitkových koní hlásí obce měsíčně okresnímu úřadu počet vydaných osvědčení o nutné potřebě.
(5) Osvědčení o nutné potřebě jest platno po 3 měsíce. Po uplynutí této doby musí býti platnost úředně prodloužena.