Závazný postup č. 51
Zkoušky elektrických parametrů ohmmetru
Velikost proudu nakrátko
Ověřuje se při teplotě 20 ± 2°C. Velikost proudu nakrátko se vypočte z proudu I, tekoucího z ohmmetru do ampérmetru s vnitřním odporem R1 a z napětí U, naměřeného na svorkách ohmmetru voltmetrem s vnitřním odporem R2. Je nutno, aby voltmetr i ampérmetr byly třídy přesnosti 1 nebo lepší (s výhodou lze použít univerzální přístroj DU 20 fy Metra), je však nutno, aby zkoušený ohmmetr měl vyhovující napájecí zdroj. Nejprve se při všech polohách ovládacích a regulačních prvků ohmmetru najde ampérmetrem bod, při němž je proud I největší. V tomto bodě se poté změří voltmetrem i výstupní napětí posuzovaného ohmmetru U.
Velikost proudu nakrátko se pak vypočte z níže uvedené rovnice. Jeho velikost Ik je možno kontrolně ověřit i na jiných rozsazích ohmmetru.
U . I . (R2 - R1)
Ik = ------------------- (A,V,Ω2)
R2 . (U - R1 -I)
Tento vztah platí obecně, pro všechny druhy ohmmetrů. Je požadováno, aby velikost proudu Ik byla menší než mezní údaj v technickém požadavku daného výrobku, nejvýše však 25 mA.
Přesnost ohmmetru
Přesnost ohmmetru se ověřuje při teplotě 20 ± 2°C pomocí odporové dekády třídy přesnosti 0,02 např. typ XLL fy Metra Blansko nebo typ R 327 z dovozu. Před zkouškou se ohmmetry na uvedenou teplotu nejméně 2 hodiny temperují.
Připojovací svorky ohmmetru a dekády se vodivě propojí tak, aby celkový odpor tohoto spoje nebyl větší než 0,01 Ω. Na všech rozsazích ohmmetru se porovnává odpor nastavený na odporové dekádě s údajem ohmmetru (pro každý měřící rozsah nejméně na deseti bodech).
Chyba měření ohmmetru se u ručkových přístrojů s nelineární stupnici vyjadřuje v procentech celkové délky stupnice, u můstkových přístrojů pak v procentech měřícího rozsahu . V procentech měřícího rozsahu (± 1 digit) se vyjadřuje i chyba měření digitálních ohmmetrů.