Čl. 20
Přívodní vedení
1. Vodiče přívodního vedení nesmí být uloženy ve společné izolaci. Za společnou izolaci se nepokládá můstkové spojení dvou samostatně izolovaných vodičů.
Kontroluje se technický požadavek a skutečné provedení kabelu.
2. Jádra vodičů kabelu sestávají z měděných, případně měděných a ocelových drátů, s minimálním jmenovitým průměrem 0,3 mm a maximálním 1,0 mm. Ocelové dráty mají na povrchu vodivou vrstvu, chránící je před korozí.
Kontroluje se technický požadavek a skutečné provedení na pěti vzorcích. Pájitelnost ocelových drátů s antikorozní ochrannou se zkouší pájkou Sn 40-Pb.
3. Je nutno, aby přívodní vedení bylo dostatečně odolné v rozsahu teplot, pro který je povoleno. Pět vzorků přívodního vedení délky asi 20 cm se v sušárně s tepelnou nastavenou na +500 °C zavěsí přes vodorovnou tyč o průměru 30 mm a na obou koncích zatíží silou 10 N. Po 48 hodinové expozici se vzorky přezkouší na elektrickou pevnost napětím 1,5 kVstr. Nesmí dojít k průrazu izolace.
Pět vzorků vedení délky asi 80 cm ve tvaru smyčky je uloženo 10 minut při teplotě -50 °C. Pak jsou smyčky při této teplotě rychle utaženy. Izolace se přitom nesmí zlomit ani odchýlit od vodičů. Bezprostředně po expozici se vzorky přezkouší na el. pevnost napětím 1,5 kVstr. Nesmí dojít k el. průrazu izolace.
4. Pevnost přívodního vedení v tahu činí nejméně 300 N.
Vzorek přívodního vedení délky asi 1 metr se na 5 minut zatíží silou 300N. Zkouška se provede s 5 vzorky. Nesmí dojít k porušení žádného z prvků kabelu.
5. Je nutno, aby izolace byla souvislá, bez pórů, kovových částic a patrných stop poškození.
Kontroluje se na 5 vzorcích délky 5 metrů, namátkově vybraných z vedení délky nejméně 200 metrů.
6. Jmenovité provozní napětí musí být nejméně 1,5 kVss, elektrická pevnost pak nejméně 3 kVstr.
Elektrická pevnost se zkouší na 5 vzorcích vedení délky 5 m, uložených před zkouškou 24 hodin pod vodou o teplotě 20 ± 5°C. Zkouší se samostatně každé z obou jader vedení, ve vodním roztoku soli po dobu 20 minut. Nesmí dojít k el. průrazu izolace.
7. Odpor vodiče nesmí být větší než 5 Ω na 100 m délky.
Měří se na 5 vzorcích přívodního vedení, odebraných namátkově z kabelu o délce nejméně 200 metrů. Požaduje se, aby zjištěné měrné odpory vyhověly technickému požadavku výrobku.
8. Izolační odpor mezi jádry obou vodičů vedení nesmí být menší než 50 MΩ na 100m délky.
Měří se na vzorcích napětím 2500 Vss.