§ 37
(1) U každého derivátu, včetně derivátu obsaženého v investičním cenném papíru nebo nástroji peněžního trhu, se určí dlouhá podkladová aktiva a krátká podkladová aktiva. Dlouhá podkladová aktiva derivátů se oceňují kladnými reálnými hodnotami a krátká podkladová aktiva derivátů se oceňují zápornými reálnými hodnotami vyjádřenými v korunách českých.
(2) Dlouhá podkladová aktiva a krátká podkladová aktiva derivátů lze kompenzovat, mají-li tato aktiva tytéž parametry nebo jsou-li silně korelovaná.
(3) Platí, že podkladová aktiva mají tytéž parametry, jestliže
a) jsou závazky vůči téže osobě, vázané na tytéž podmínky podřízenosti, a peněžní toky v téže měně, výši a splatnosti, jde-li o dluhopisy, a
b) je vydal týž emitent, jsou s toutéž podřízeností a v téže měně a výši, jde-li o akcie.
(4) Platí, že podkladová aktiva jsou silně korelovaná, existuje-li mezi denními změnami reálné hodnoty jednoho nástroje a denními změnami reálné hodnoty jiného nástroje korelace alespoň ve výši 0,95 pro časové období v délce nejméně 12 měsíců bezprostředně předcházejících dni výpočtu celkové expozice.
(5) Krátká podkladová aktiva derivátů lze kompenzovat s využitím investičních nástrojů, do kterých fond investoval, jde-li o investiční cenné papíry, nástroje peněžního trhu, nebo cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem.
(6) Expozice vztahující se k derivátům se rovná součtu absolutních hodnot zbývajících krátkých podkladových aktiv.