§ 6.
(1) Nabyl-li poživatel důchodu invalidního nebo starobního, jemuž a jehož rodinným příslušníkům se zachovává pojištění po smyslu § 5, nároku na zaopatřovací plat po 31. prosinci 1920, činí pohřebné pro případ úmrtí takového poživatele anebo člena jeho rodiny polovici pohřebného, které by náleželo podle stanov, kdyby úmrtí bylo nastalo v posledním mzdovém období, než dotyčnému poživateli byl přiznán zaopatřovací plat.
(2) Pohřebné nesmí však převyšovati 150 Kč, zemřel-li poživatel důchodu invalidního nebo starobního, nabyvší před 1. lednem, 1921 nároku na zaopatřovací plat, dále 50 Kč, zemřel-li příslušník jeho rodiny nejvýš 14letý, a 100 Kč pro případ úmrtí příslušníka jeho rodiny staršího.