§ 17a).
(1) Zemřel-li pojištěnec dříve, než uplynula čekací doba (§ 18), mají jeho pozůstalí nárok na odbytné, které se určí podle třídy, v níž byl pojištěnec zařaděn v nemocenském pojištění v době úmrtí, a činí:
Ve třídě: Kčs:
1. 600,-
2. 700,-
3. 800,-
4. 900,-
5. 1 000,-
6. 1 100,-
7. 1 200,-
8. 1 300,-
9. 1 400,-
10. 1 500,-
11. 1 600,-
12. 1 800,-
13. 2 000,-
14. 2 200,-
15. 2 400,-
16. 2 600,-
(2) Zemře-li pojištěnec po uplynutí čekací doby, nebo zemře-li provisionista požívající invalidní nebo starobní provise a není-li nároku na výplatu vdovské provise, mají pozůstalí nárok na odbytné ve výši roční invalidní (starobní) provise zemřelého, vypočtené po dle § 13 odst. 1 a 2 na základě příspěvkové doby započitatelné v den jeho úmrtí.
(3) Pozůstalými podle předchozích odstavců rozumějí se manžel, nejsou-li zde okolnosti uvedené v § 14, odst. 3, děti [§ 14a)] do sedmnácti let, rodiče, jakož i děd a bába zemřelého. Při tom má manžel přednost před dětmi, pokud o ně pečuje, děti před rodiči a tito před dědem a bábou. Rodiče, jakož i děd a bába, mají nárok jen tehdy, byli-Ii na pojištěnce výživou převážně odkázáni. Dětem starším sedmnácti let a sourozencům může v ohleduhodných případech přiznáno odbytné, byli-li výživou pře vážně odkázáni na pojištěnce.
(4) Nárok na odbytné musí býti uplatněn do dvou roků po smrti pojištěncově, jinak zaniká.