II.
Po zjištění, že nejsou dány důvody ani pro odmítnutí návrhu podle § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") ani pro zastavení řízení podle § 67 zákona o Ústavním soudu, byl návrh v souladu s ustanovením § 69 zákona o Ústavním soudu zaslán Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky s výzvou k písemnému vyjádření.
Poslanecká sněmovna prostřednictvím svého předsedy uvedla, že zákon o matrikách svěřuje výkon státní správy na úseku matrik v přenesené působnosti úřadům obecních a městských samospráv. Výjimku tvoří jen vojenské újezdy, ve kterých tuto působnost vykonávají újezdní úřady zřízené podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. Zákon o matrikách zavádí pro úřady obecních a městských samospráv a pro újezdní úřady legislativní zkratku "matriční úřad"; nezřizuje tedy žádný správní úřad, respektive úřad veřejné správy, neboť všechny již jsou zřízeny zvláštními zákony. Bez ohledu na to, zda se ve vztahu k úřadům obcí a měst jedná o přenesenou působnost výkonu státní správy, či nikoliv, nedochází k nenaplnění ústavního požadavku zřídit správní úřad zákonem. Rovněž nevzniká ústavní problém ve věci zákonného stanovení působnosti ve věcech matrik, neboť působnost matričních úřadů vymezuje zákon o matrikách dostatečně, tj. v souladu s čl. 79 odst. 1 a čl. 105 Ústavy. V souvislosti s tím se dále ve vyjádření Poslanecké sněmovny uvádí, že výkonem státní správy ve věci matrik pověřil zákon o matrikách v přenesené působnosti orgány obcí či měst. Pouze v případě stanovení místní příslušnosti ponechal právní úpravu řádně formulovaným zmocněním na podzákonné sféře. Nemohlo tak dojít k porušení čl. 105 Ústavy, neboť tento článek vyžaduje pouze, aby zákon definoval jakou státní správu (její obsah a rozsah) má orgán územní samosprávy vykonávat. Z toho Poslanecká sněmovna dovozuje, že ostatní právní úprava podmínek a způsobu výkonu státní správy již může být dána právním předpisem nižší právní síly, což je jev v českém právním řádu zcela běžný, a v některých případech i individuálním správním aktem. Zcela bez nejmenších výkladových problémů je pak situace u újezdních úřadů, u kterých je místní příslušnost dána pro veškerou jimi vykonávanou státní správu hranicemi vojenského újezdu. Současně Poslanecká sněmovna upozornila Ústavní soud na skutečnost, že pokud by došlo ke zrušení zmocňovacích ustanovení pro vymezení obvodů matričních úřadů prováděcím právním předpisem, pak by jednotlivé správní obvody nestanovoval žádný právní předpis a zákon o matrikách by se stal v zásadě neaplikovatelným, a to až do eventuální novelizace.
Na základě uvedených důvodů Poslanecká sněmovna neshledává rozpor napadených ustanovení s ústavním pořádkem České republiky. Zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a Listinou. Zákon o matrikách prošel řádným normotvorným procesem, byl schválen předepsaným počtem poslanců Poslanecké sněmovny, byl podepsán ústavními činiteli a řádně publikován ve Sbírce zákonů.
Senát se k návrhu vyjádřil prostřednictvím svého předsedy, který uvedl, že zákon o matrikách byl po schválení Poslaneckou sněmovnou postoupen Senátu. Ten jej předepsaným způsobem projednal dne 2. srpna 2000 na své 21. schůzi 2. funkčního období. Při projednávání zákona o matrikách byly vzneseny námitky ohledně ústavnosti § 2 odst. 1 písm. a) zákona o matrikách a dalších souvisejících ustanovení, která zakotvují oprávnění Ministerstva vnitra stanovit prováděcím právním předpisem, na které obecní úřady bude přenesen výkon státní správy ve věcech matrik, jakož i stanovit jejich správní obvody. Argumenty vycházely z názoru, že obecní úřady jsou sice orgány územní samosprávy, ale při plnění úkolů v přenesené působnosti, což je i výkon matriční činnosti, mají postavení správních úřadů, neboť rozhodují o právech a povinnostech osob při výkonu státní správy. Proto i jejich působnost při výkonu státní správy (věcná i územní) by měla být stanovena v souladu s čl. 79 odst. 1 Ústavy toliko zákonem, stejně jako je tomu u státních orgánů vykonávajících státní správu. K tomuto názoru se však většina senátorů nepřiklonila a Senát svým usnesením č. 431 návrh zákona o matrikách schválil ve znění postoupeném mu Poslaneckou sněmovnou, když z přítomných 62 senátorů jich hlasovalo pro 32 a proti 13 senátorů.