Čl. I
Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 3 odst. 1 písm. c) bodech 1 až 3 se slovo "pracovníci" nahrazuje slovem "zaměstnanci".
2. V § 3 odst. 1 písm. c) bodu 5 se za slovo "společníci" vkládají slova "a jednatelé".
3. § 5 odst. 1 písm. a) včetně poznámek č. 3), 4), 5) a 6) zní:
"a) zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:
1. náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob, 3)
2. náhrady škody, 4)
3. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, 5)
4. hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob, 6)
------------------------------------------------------------------
3) Např. § 6 odst. 7, 8, odst. 9 písm. f) a odst. 11 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb.
4) § 187 až 206 zákoníku práce.
5) Zákon č. 527/1990 Sb.
6) Např. § 6 odst. 9 písm. b) a c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. ".
4. § 5 odst. 1 písm. c) včetně poznámek č. 13), 14), 15), 40) a 41) zní:
"c) osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si sama určí, ne však méně než 35% příjmu ze samostatné výdělečné činnosti 13) po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. 14) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení se u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje její podíl na společných příjmech 15) a u osoby samostatně výdělečně činné, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na společných příjmech. 15) U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě podvojného účetnictví, 40) společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje pro účely tohoto zákona základ daně z příjmu 41) z této činnosti.
------------------------------------------------------------------
13) § 7 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14) § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15) § 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb.
40) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
41) Např. § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 2 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
5. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámek č. 7), 8), 9) a 10) zní:
"(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované zaměstnanci organizací nebo malou organizací v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění:
a) náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby 7) a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance,
b) odměny za pracovní pohotovost, 8)
c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy, s výjimkou věrnostního přídavku horníků 9) a náborových příspěvků doosídlencům; 10) za plnění věrnostní nebo stabilizační povahy se přitom vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni,
d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu, s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod.
------------------------------------------------------------------
7) § 125 zákoníku práce.
8) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. § 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.
9) Zákon č. 62/1983 Sb. , o věrnostním přídavku horníků.
10) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.".
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
6. V § 5 odst. 3 se za větu druhou vkládá tato věta:
"U poživatele starobního nebo invalidního důchodu se pro účely tohoto zákona dobou pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných rozumí též doba pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění.".
7. V § 5 odst. 4 se slova "odstavce 2" nahrazují slovy "odstavce 3" a na konci se připojuje tato věta včetně poznámky č. 42):
"Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro určení vyměřovacího základu v případě, kdy v kalendářním roce vznikla účast osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby na důchodovém zabezpečení podle § 145b odst. 3 zákona o sociálním zabezpečení , 42) s tím, že se přihlíží jen k té části příjmu uvedeného v předchozí větě, která odpovídá kalendářním měsícům, v nichž taková osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující osoba byla účastna důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.
------------------------------------------------------------------
42) Zákon č. 100/1988 Sb. , ve znění zákona č. 307/1993 Sb.".
8. § 6 odst. 2 věta druhá a třetí se vypouštějí.
9. V § 10 větě první se slova "České správy sociálního zabezpečení" nahrazují slovy "příslušné okresní správy sociálního zabezpečení 17)".
10. V § 14 odst. 2 část věty třetí za středníkem zní:
"vykonávala-li samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně 35% z částky rovnající se průměru, který z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti za tento rok po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku 40 500 Kč, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku.".
11. V § 14 odst. 2 se na konci připojují tyto věty:
"Příjmy a výdaje podle předchozí věty se posuzují podle § 5 odst. 1 písm. c). Ustanovení předchozí věty platí obdobně i pro stanovení výše měsíčního vyměřovacího základu spolupracující osoby s tím, že tuto výši určuje osoba samostatně výdělečně činná, a to jen s přihlédnutím k podílu spolupracující osoby na společných příjmech [ § 5 odst. 1 písm. d)] dosaženém spoluprací s touto osobou samostatně výdělečně činnou; jestliže však spolupracující osoba byla v předcházejícím kalendářním roce též osobou samostatně výdělečně činnou, nepřihlíží se při určení jejího měsíčního vyměřovacího základu k příjmům ze samostatné výdělečné činnosti, které dosáhla jako osoba samostatně výdělečně činná, ani k výdajům, které vynaložila na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů.".
12. V § 14 odst. 6 se vypouštějí slova "s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2 ".
13. V § 14 odst. 7 větě první se za slova "celý kalendářní měsíc" vkládají slova ", popřípadě po část kalendářního měsíce, po kterou byla osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového zabezpečení, netrvala-li tato účast po celý kalendářní měsíc,".
14. V § 15 odst. 1 se ve větě první slova "a odst. 2" nahrazují slovy "odstavce 3" a věta poslední se vypouští.
15. § 15 odst. 2 zní:
"(2) Změní-li se dodatečně údaje o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 1 písm. c) a d)), je osoba samostatně výdělečně činná povinna tyto změny ohlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení 19) nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy se o takové změně dověděla; k tomu se používá tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1 věty první. Tato správa je na základě tohoto ohlášení povinna písemně oznámit osobě samostatně výdělečně činné novou výši nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení, výši dlužného pojistného na důchodové zabezpečení nebo výši přeplatku na tomto pojistném a způsob stanovení výše dlužného pojistného nebo přeplatku. Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1 věty první, nemůže být dodatečně měněn s výjimkou, kdy tento základ musí být z důvodu změny údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení buď zvýšen na částku nejnižšího vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové zabezpečení, nebo snížen na tuto částku z důvodu, že osoba samostatně výdělečně činná v přehledu podle odstavce 1 věty první určila vyměřovací základ pro pojistné na důchodové zabezpečení ve výši nejnižšího vyměřovacího základu. Dlužné pojistné na důchodové zabezpečení je osoba samostatně výdělečně činná povinna doplatit do osmi dnů ode dne, kdy jí byla jeho výše oznámena. Pro vrácení přeplatku vzniklého snížením určeného vyměřovacího základu z důvodu uvedeného ve větě třetí platí § 17 s tím, že tiskopis předložený podle věty první se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu platí pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a pojistného na nemocenské pojištění, které jsou splatné po dni, v němž byla tato výše osobě samostatně výdělečně činné oznámena, pokud takové zálohy (pojistné) nebyly před tímto dnem již zaplaceny.".
16. § 15 se doplňuje odstavcem 5, který včetně poznámky č. 43) zní:
"(5) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná před splněním povinností uvedených v předchozích odstavcích, může za ni tyto povinnosti splnit její spolupracující osoba, dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na dávku sociálního zabezpečení nebo pohřebné z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné. Pokud je těmito osobami podáno více přehledů podle odstavce 1 věty první a nedohodnou-li se tyto osoby na částce vyměřovacího základu určeného podle § 5 odst. 1 písm. c) a odst. 3 a 4, vychází se z přehledu podaného osobou, která podala daňové přiznání za zemřelou osobu samostatně výdělečně činnou, 43) a pokud žádná z těchto osob nebyla povinna podat daňové přiznání z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, považuje se za vyměřovací základ nejnižší z vyměřovacích základů uvedených těmito osobami.
------------------------------------------------------------------
43) § 40 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.".
17. V § 17 odst. 2 větě druhé se za slova "kalendářního čtvrtletí" vkládají slova ", v němž tato lhůta uplynula".
18. V § 20 odst. 1 větě druhé se číslo "0,3" nahrazuje číslem "0,1".
19. V § 20 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 7, které včetně poznámek č. 44), 45), 46) a 47) znějí:
"(2) Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se naposledy platí za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno. Posledním dnem, za který osoba samostatně výdělečně činná platí penále z dlužných záloh na pojistné na důchodové zabezpečení, je
a) den, ve kterém byl podán přehled podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném na důchodové zabezpečení, pokud byl tento přehled podán ve stanovené lhůtě, nebo
b) poslední den lhůty stanovené pro podání přehledu podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném na důchodové zabezpečení, pokud nebyl tento přehled podán ve stanovené lhůtě.
(3) Jestliže příslušná okresní správa sociálního zabezpečení 44) povolila placení dlužného pojistného ve splátkách (§ 20a), penále z takového dluhu činí 0,025% dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá, a to ode dne následujícího po dni, kdy taková okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek; pokud plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách, nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek, je povinen platit z dlužného pojistného ještě penále ve výši 0,075% dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh na pojistném trvá, a to ode dne následujícího po dni, kdy okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek. Jestliže bylo pojistné zaplacené ve správné výši za kalendářní měsíc použito k úhradě dlužných částek podle § 22a, nepřihlíží se pro účely předchozí věty k takovému postupu. Ode dne vstupu plátce pojistného do likvidace nebo od prohlášení konkurzního řízení či vyrovnacího řízení na jeho majetek podle zvláštního zákona 45) anebo ode dne právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzního řízení pro nedostatek majetku plátce pojistného, je plátce pojistného opět povinen platit penále podle odstavce 1; skutečnosti uvedené v části věty před středníkem je plátce pojistného povinen ohlásit do osmi dnů ode dne, kdy se tyto skutečnosti dověděl, správě sociálního zabezpečení, která povolila placení dluhu ve splátkách.
(4) Penále se neplatí za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná není účastna důchodového zabezpečení a nevykonává samostatně výdělečnou činnost.
(5) Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně, popřípadě na zvláštní výdajový účet Ministerstva financí, 46) nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1 ode dne následujícího po dni její platby (§ 19 odst. 2) do osmi dnů po dni zjištění, že plátce zaplatil pojistné na tento jiný účet; za den tohoto zjištění se považuje den, ve kterém plátce pojistného požádal o vrácení částky pojistného zaplacené na jiný účet, nejpozději však den, ve kterém mu příslušná správa sociálního zabezpečení písemně oznámila, že tuto platbu pojistného neobdržela.
(6) Jestliže pojistné bylo organizací zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, z důvodu přeplatku na dávce nemocenského pojištění nebo na rodičovském příspěvku, nepovažuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dlužné pojistné podle odstavce 1, a to až do dne předcházejícího dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr, 47) kterým bylo pojistné dlužné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě.
(7) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
------------------------------------------------------------------
44) § 7 písm. b), c), d) a f) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.
45) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.
46) § 1 odst. 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 73/1993 Sb., o způsobu úhrady nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku.
47) § 104c a § 104f odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 590/1992 Sb.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 8.
20. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu a poznámek č. 48) a 49) zní:
"§ 20a
Povolení splátek pojistného a penále
(1) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) a b) povolí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení 48) placení pojistného a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách, jestliže dluh na pojistném a penále činí aspoň dvojnásobek rozhodné částky dluhu (odstavec 3).
(2) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 2 povolí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení 49) placení doplatku na pojistném ( § 14 odst. 10 ) a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách, jestliže dluh na tomto doplatku a penále činí aspoň dvojnásobek rozhodné částky dluhu (odstavec 3).
(3) Rozhodnou částkou dluhu se rozumí u plátců uvedených v odstavci 1 úhrn pojistného, které byl tento plátce povinen zaplatit za tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, v němž příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost o povolení splátek, a u plátců uvedených v odstavci 2 úhrn záloh na pojistné na důchodové zabezpečení, které byl tento plátce povinen platit, popřípadě které zaplatil ve vyšší částce, než byl povinen platit, za tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, v němž příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost o povolení splátek. Úhrn pojistného a úhrn záloh na pojistné na důchodové zabezpečení podle předchozí věty se zjišťuje nejdříve za období po 31. prosinci 1994.
(4) Výši jednotlivých splátek dluhu stanoví příslušná okresní správa sociálního zabezpečení rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce, a to tak, aby
a) nepřesahuje-li dluh čtyřnásobek rozhodné částky dluhu, byl dluh zaplacen do jednoho roku ode dne splatnosti první splátky dluhu,
b) činí-li dluh více než čtyřnásobek rozhodné částky dluhu, ale nepřesahuje osminásobek této částky, byl dluh zaplacen do dvou let ode dne splatnosti první splátky dluhu,
c) přesahuje-li dluh osminásobek rozhodné částky dluhu, byl dluh zaplacen do tří let ode dne splatnosti první splátky dluhu;
výše každé splátky dluhu se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(5) Den splatnosti první splátky dluhu stanoví příslušná okresní správa sociálního zabezpečení tak, aby připadl na období třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydala rozhodnutí o povolení splátek, pokud plátce pojistného nepožádal o stanovení tohoto dne na dřívější kalendářní měsíc. Ostatní splátky dluhu jsou splatné měsíčně, a to v termínech stanovených příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení. 44)
(6) Jednotlivé splátky dluhu se platí jednou částkou, a to odděleně od plateb běžného pojistného. Plátce pojistného je povinen označit každou splátku dluhu způsobem určeným v povolení; nebude-li tato splátka takto označena, nepovažuje se za splátku dluhu.
(7) Zaplatí-li plátce pojistného měsíční splátku dluhu ve vyšší částce nebo zaplatí-li mimořádnou platbu označenou podle odstavce 6 věty druhé, použijí se tyto částky na úhradu splátek dluhu nejdříve splatných.
(8) Nastane-li u plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, některá ze situací uvedených v § 20 odst. 3 větě první části věty za středníkem a větě třetí, zruší příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povolení podle odstavce 1 nebo 2, a to ke dni, kdy taková situace nastala.
(9) Před splacením dluhu, jehož placení ve splátkách bylo povoleno podle odstavce 1 nebo 2, nelze povolit placení dalšího dluhu na pojistném a penále ve splátkách.
(10) Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro splátky dluhu obdobně ustanovení o pojistném.
------------------------------------------------------------------
48) § 7 písm. c) a d) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.
49) § 7 písm. b) a f) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.".
21. V § 22a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní:
"(2) Splátku dlužného pojistného nebo penále zaplacenou podle § 20a nelze použít k úhradě dlužných částek podle odstavce 1; to platí i naopak.".
22. V § 24 se na konci připojuje tato věta:
"Tito poplatníci však mohou používat místo těchto tiskopisů produktů výpočetní techniky, pokud jsou co do údajů, formy a formátu shodné s těmito tiskopisy.".
23. V § 25 odst. 3 se slova "jsou nezapočitatelnými příjmy též odchodné 39) a" nahrazují slovy "je nezapočitatelným příjmem též" a poznámka pod čarou č. 39) se vypouští.
24. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně poznámky č. 50) zní:
"§ 27a
(1) Plátci, kteří zaplatili podle § 27 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné podle § 27"), mají nárok na vrácení částky ve výši 55% zaplaceného pojistného podle § 27 (dále jen "část pojistného"), pokud pojistné podle § 27 zaplatili nejpozději do 31. prosince 1994 a o vrácení části pojistného písemně požádali v období od 1. ledna 1995 do 31. března 1995 správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet platí pojistné v době podání této žádosti, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, která v době podání této žádosti již neplatí pojistné jako organizace nebo malá organizace, správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet takto naposledy platila pojistné. Není-li žádost o vrácení části pojistného podána do 31. března 1995, nárok na vrácení části pojistného zaniká.
(2) Nárok na vrácení části pojistného přechází na bezprostředního právního nástupce plátce pojistného podle § 27, pokud je v době podání žádosti právním nástupcem tohoto plátce nebo se jím stal po podání této žádosti plátcem pojistného podle § 27. Byla-li plátcem pojistného podle § 27 fyzická osoba, přechází nárok na vrácení části pojistného na dědice, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou; 50) v tomto případě se žádost o vrácení části pojistného podává správě sociálního zabezpečení, na jejíž účet naposledy tato fyzická osoba platila pojistné. Pokud je právních nástupců plátce pojistného podle § 27 více, mají nárok na vrácení části pojistného v poměrné výši v závislosti na rozsahu, v jakém na ně přešla práva a povinnosti tohoto plátce; to platí přiměřeně i pro dědice uvedené v předchozí větě.
(3) V žádosti o vrácení části pojistného musí být uvedeno označení plátce pojistného podle § 27 (obchodní jméno, identifikační číslo organizace, adresa sídla nebo trvalého pobytu a variabilní symbol přidělený správou sociálního zabezpečení pro placení pojistného podle § 27), kdy bylo zaplaceno pojistné podle § 27, které správě sociálního zabezpečení a v jaké výši, kolik činí část pojistného, která má být vrácena, číslo účtu spolu se směrovým kódem peněžního ústavu, na který má být část pojistného bezhotovostně převedena, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, zda má být vrácena poštovní poukázkou, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla žadatele, popřípadě místa jeho trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu. Žádá-li o vrácení organizační složka plátce pojistného podle § 27, uvede v žádosti též obchodní jméno, adresu sídla a identifikační číslo organizace, o jejíž organizační složku se jedná, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla organizace. Žádá-li o vrácení právní nástupce plátce pojistného podle § 27, musí žádost obsahovat též jeho označení s uvedením, že se jedná o právního nástupce, a k žádosti musí být přiloženy doklady prokazující právní nástupnictví a jeho rozsah; to platí obdobně pro dědice, byl-li plátce pojistného podle § 27 fyzickou osobou. Žádost o vrácení části pojistného se předkládá dvojmo.
(4) Má-li osoba, která má nárok na vrácení části pojistného, ke dni 1. ledna 1995 splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se část pojistného, která má být vrácena podle odstavců 1 a 2, nejprve na úhradu tohoto závazku, pokud před vrácením části pojistného nebyl tento závazek plně uhrazen.
(5) Část pojistného je příslušná správa sociálního zabezpečení povinna vrátit do 30. září 1995; nevrátí-li část pojistného do tohoto dne, platí § 17 odst. 2 věta druhá obdobně. Pokud žádost o vrácení části pojistného nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 3, prodlužuje se lhůta uvedená v předchozí větě o dobu ode dne vyrozumění žadatele o nedostatcích žádosti do dne jejich odstranění.
(6) Jsou-li podmínky pro vrácení části pojistného splněny, zašle příslušná správa sociálního zabezpečení jedno vyhotovení žádosti o vrácení části pojistného s uvedením výše části pojistného, kterou vrací, finančnímu úřadu uvedenému v odstavci 3.
(7) Byla-li část pojistného vrácena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo přijata neoprávněnou osobou, je příjemce části pojistného povinen neprávem přijaté částky vrátit.
(8) Pro řízení o vrácení části pojistného platí obdobně ustanovení o řízení ve věcech pojistného s odchylkami uvedenými v předchozích odstavcích s tím, že žádost o vrácení části pojistného se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném ( § 17 odst. 2 věta druhá).
(9) Část pojistného vrácená podle předchozích odstavců nepodléhá dani z příjmu.
------------------------------------------------------------------
50) § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.".
25. V § 29 se vypouštějí slova "malá organizace" a "pojistné nebo".