§ 9.
Pro případ, že se nařídí příročí podle tohoto zákona pro ústav, u něhož jsou zavedena opatření podle §u 2, čís. 2. nebo 3., vládního nařízení ze dne 19. prosince 1919, čís. 660 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních k ochraně peněžních ústavů, jehož platnost byla prodloužena a jehož ustanovení byla změněna vládními nařízeními ze dne 9. prosince 1920, čís. 643 Sb. z. a n., ze dne 19. prosince 1921, čís. 468 Sb. z. a n., ze dne 22. prosince 1922, čís. 393 Sb. z. a n., a ze dne 6. prosince 1923, čís. 231 Sb. z. a n., ustanovuje se toto:
a) vklady podle §u 2, čís. 2., a §u 4 uvedených vládních nařízení odděleně spravované jsou postaveny na roveň pohledávkám podle §u 6, odst. 3., tohoto zákona;
b) ustanovení §u 5, odst. 1. a 2., tohoto zákona se nedotýkají pohledávek, které při zákazu plnění závazků podle §u 2, čís. 3., a §u 5 uvedených vládních nařízení nebyly zákazem tím dotčeny.