II.
Vyjádření účastníků a vedlejšího účastníka řízení
6. Veřejná ochránkyně práv podáním ze dne 12. 11. 2015 sděluje Ústavnímu soudu, že ve smyslu § 69 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nevstupuje do řízení.
7. Senát Parlamentu České republiky ve vyjádření k návrhu ze dne 3. 12. 2015 sděluje, že rozhodnutí o ústavnosti předmětné části ustanovení ponechává na Ústavním soudu. Obsahově se zaměřuje na legislativní proces přijetí zákona č. 41/2015 Sb.; uvádí, že návrh novely byl Senátu postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 17. 12. 2014. Organizační výbor jej jako senátní tisk č. 17 (10. funkční období 2014 - 2016) přikázal k projednání výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí jako garančnímu výboru a dále výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Garanční výbor návrh zákona projednal na schůzi konané dne 8. 1. 2015 a přijal usnesení č. 13 (tisk č. 17/1), kterým doporučil vrátit jej Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, mj. na rozšíření výjimek podle § 11a odst. 1 písm. b) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu i na stavby pozemních komunikací ve vlastnictví krajů a obcí. Totožný postup navrhl i výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na jednání konaném dne 13. 1. 2015 usnesením č. 37 (tisk č. 17/2).
8. Senát na 5. schůzi v 10. funkčním období konané dne 14. 1. 2015 přijal v hlasování č. 32, při kterém se z 59 přítomných senátorek a senátorů vyslovilo 52 pro a nikdo nebyl proti, usnesení č. 79, jímž návrh vrátil dolní komoře s pozměňovacími návrhy, mj. na úpravu napadeného ustanovení; Poslanecká sněmovna nicméně setrvala na původním znění. Následně byl zákon postoupen prezidentu republiky, který jej dne 24. 2. 2015 podepsal, poté byl vyhlášen ve Sbírce zákonů. Ohledně návrhu zákona byla na jednání výborů vedena poměrně rozsáhlá debata, při které bylo zmiňováno, že úprava navrhovaná Poslaneckou sněmovnou zakládá nerovný přístup k vlastníkům pozemních komunikací, neboť preferuje stát oproti jiným vlastníkům. Na jednání pléna Senátu k tomuto tématu vystoupil zejména senátor Radko Martínek jako garanční zpravodaj, který vyjádřil obavy, zda navržená úprava nebude znamenat ztížení či dokonce znemožnění realizace staveb pozemních komunikací ve vlastnictví krajů a obcí, zejména obchvatů sídelních útvarů.
9. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve vyjádření k návrhu ze dne 4. 12. 2015 uvádí, že zákon byl přijat ústavně předepsaným postupem; konstatuje, že je věcí Ústavního soudu, aby posoudil otázku namítané protiústavnosti napadeného ustanovení. Obsahově se i Poslanecká sněmovna zaměřuje na průběh legislativního procesu. Vládní návrh zákona byl poslancům rozeslán dne 8. 10. 2014 jako sněmovní tisk č. 339 (7. volební období od r. 2013). První čtení se uskutečnilo dne 21. 10. 2014, přičemž byl návrh přikázán k projednání celkem čtyřem výborům, konkrétně výboru pro životní prostředí, zemědělskému výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a hospodářskému výboru. Zemědělský výbor projednal návrh ve dnech 30. 10. 2014 a 12. 11. 2014 a přijal k němu usnesení tisk č. 339/2, hospodářský výbor jej projednal dne 20. 11. 2014 a přijal k němu usnesení tisk č. 339/3, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal návrh dne 11. 11. 2014 (usnesení tisk č. 339/4) a výbor pro životní prostředí jej projednal dne 26. 11. 2014 a přijal k němu usnesení tisk č. 339/5.
10. Poslanecká sněmovna dále uvádí, že druhé čtení návrhu zákona proběhlo dne 5. 12. 2014 a pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk č. 339/6. Napadené ustanovení vychází z vládního návrhu zákona, přičemž k němu při jednání výborů ani v rámci rozpravy nebyly předloženy pozměňovací návrhy; zdůrazňuje, že vláda v důvodové zprávě konstatovala soulad navrhované úpravy s ústavním pořádkem. Třetí čtení proběhlo dne 12. 12. 2014, návrh byl Poslaneckou sněmovnou schválen ve znění přijatých pozměňovacích návrhů a následně byl postoupen Senátu. Usnesení, jímž byl návrh vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, bylo rozesláno poslancům dne 16. 1. 2015 jako sněmovní tisk č. 339/8. Sněmovna jej opětovně projednala na své 25. schůzi konané dne 10. 2. 2015 a vyjádřila souhlas s návrhem zákona v původním znění.
11. Podáním ze dne 9. 12. 2015 sděluje vláda Ústavnímu soudu, že usnesením ze dne 7. 12. 2015 č. 1013 rozhodla, že vstupuje do řízení podle § 69 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Ve vyjádření k návrhu doručeném soudu dne 10. 12. 2015 vláda navrhuje zamítnutí návrhu. Nesdílí přesvědčení navrhovatele, že napadené ustanovení diskriminuje kraje a obce oproti státu; poukazuje na význam ochrany zemědělského půdního fondu, přičemž důvodem odnětí půdy z něj může být mj. veřejný zájem na rozvoji dopravní infrastruktury státu. Výjimky z odvodové povinnosti považuje za ústavně konformní - včetně napadené výjimky podle § 11a odst. 1 písm. b) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Je přesvědčena, že citované ustanovení obstojí i z pohledu principu rovnosti a zákazu diskriminace, neboť pro něj existují objektivní a rozumné důvody spočívající ve veřejném zájmu na urychlení výstavby strategických páteřních komunikací. Zrušení napadené části ustanovení by znamenalo osvobození všech pozemních komunikací od povinnosti platit odvod, včetně účelových komunikací i veřejně nepřístupných, např. odstavných a parkovacích ploch.