§ 1
(1) Doba strávená ve vlastnosti délesloužícího (dále jen další činná služba) se hodnotí v rozsahu uvedeném v odstavci 2
a) jako doba skutečně strávená ve vlastnosti pomocného zřízence (zaměstnance), která je předepsána platnými předpisy pro ustanovení zřízencem nebo podúředníkem,
b) jako doba skutečně strávená ve vlastnosti kancelářského pomocníka, která je předepsána podle § 27, odst. 2 vládního nařízení ze dne 7. července 1926, č. 113 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů státních zaměstnanců v pomocné kancelářské službě, jako podmínka pro ustanovení kancelářským oficiantem,
c) jako doba skutečně strávená ve vlastnosti kancelářského oficianta, která je předepsána podle § 7, odst. 7 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platového zákona), jako podmínka pro ustanovení kancelářským úředníkem,
d) jako doba čekatelská, která je předepsána podle § 7, odst. 5 platového zákona pro ustanovení úředníkem nebo podle § 25, odst. 4 téhož zákona pro ustanovení zřízencem.
(2) Doby uvedené v odstavci 1, písm. a) až c) se promíjejí, rovná-li se jim doba další činné služby svou délkou, jinak se o další činnou službu zkracují. Čekatelská doba se o délku další činné služby zkracuje, nikoli však pod jeden rok.
(3) K další činné službě se přihlíží též jako k době ve služebním poměru skutečně strávené všude tam, kde je délka započitatelné služební doby jako doba ve služebním poměru skutečně strávená podmínkou pro nabytí určitých práv nebo nároků.