§ 3.
(1) Příslušníky fondu, t. j. subjekty, které za předpokladů předepsaných zákonem mají nárok na výpomoc z fondu, jsou tyto, v tuzemsku sídlící, peněžní ústavy:
a) zemské úvěrní ústavy, vydávající vkladní knížky (listy), a spořitelny ve smyslu zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 302 Sb. z. a n., kterým se upravují právní poměry spořitelen, zahrnujíc v to spořitelny uvedené v §u 21, odst. 1., a §u 33, odst. 3., cit. zákona;
b) záložny všeho druhu a úvěrní společenstva (družstva), t. j. společenstva (družstva), která úvěrní obchody provozují ve skutečnosti i podle stanov jako svou hlavní činnost, pokud vydávají vkladní knížky (listy) nebo přijímají vklady na běžný účet;
c) společností akciové a společnosti s ručením obmezeným, provozující bankovní a peněžní obchody, vydávají-li vkladní knížky (listy) nebo přijímají-li vklady na běžný účet.
(2) Příslušníky fondu stávají se peněžní ústavy, existující již v den vyhlášení tohoto zákona, vyhlášením zákona a ústavy, vzniklé po vyhlášení zákona, dnem, kdy započne jejich právní existence.
(3) Bez újmy práv již nabytých zaniká příslušenství k fondu vyhlášením konkursu nebo při jinakém zániku peněžního ústavu dnem, kdy tento ústav přestal právně existovati.
(4) Likvidace nebo povolené příročí nevylučují dalšího trvání příslušenství k fondu.