§ 12.
1. Valutovými pohledávkami jsou ty, které původně znějí na zlato, stříbro anebo na některou jinou měnu nežli na koruny; nejsou jimi však pohledávky znějící na měnu státu, který byl za války spojencem Rakousko-uherského mocnářství. Valutové pohledávky Rakušanů vyúčtuje s rakouskými věřiteli zúčtovací úřad (Abrechnungsamt) po odečtení svých režijních příspěvků a jiných výloh onou částkou, kterou byly pohledávky zahraničním výrovnávacím úřadem zúčtovacímu úřadu k dobru připsány, ve měně tohoto dobropisu a zapraví je založenými dluhopisy, které podle volby Spolku budou zúročeny a splaceny v cizozemské měně, anebo v korunách přepočítaných podle kursu v den splatnosti.
2. Dluhopisy znějí na majitele, jsou zúročitelny 5% ročně a budou podle umořovacího plánu, který bude vypracován, splaceny nejdéle do deseti let. Budou vydány buď Spolkem anebo některým peněžním ústavem se zárukou Spolku.
3. Až do výše celkového oběhu dluhopisů budou tvořiti přímé jich krytí pohledávky zúčtovacího úřadu za dlužníky (§§ 11 a 13). V tomto rozsahu budou příjmy z těchto pohledávek přímo upotřebeny ke službě dluhopisů.
4. Zúčtovací úřad je zmocněn, s úchylkou od výše uvedených ustanovení, vypláceti menší částky hotově v korunách podle denního kursu místo v dluhopisech.
5. Lze-li očekávati, že vzniknou vzájemné nároky zúčtovacího úřadu, může dlužná částka, kterou zúčtovací úřad dluží, býti zcela anebo částečně zadržena, anebo může výplata její býti podmíněna poskytnutím záruky, kterou by zúčtovací úřad uznal za dostatečnou. Za tím účelem může zúčtovací úřad požadovati na věřiteli předložení místopřísežně zajištěného seznamu svých dluhů tomuto zákonu podrobených, který dlužno na žádost zúčtovacího úřadu potvrditi přísahou.
------------------------------------------------------------------
*) Překlad z původního znění § 12 rak. spolk. zák. č. 393 z r. 1921.
(Překlad.)