§ 1
Prozatímní stanovení daní.
(1) Dané přímé, daň z obratu a odvod zisku, pokud nebyly dosud uloženy před účinností tohoto nařízení, mohou býti stanoveny podle údajů učiněných v přiznání prozatímním platebním rozkazem. Platební rozkaz musí býti výslovně označen jako prozatímní.
(2) Proti prozatímnímu platebnímu rozkazu lze se odvolati jen potud, pokud se odchyluje od přiznaného vyměřovacího základu. Do výpočtu prozatímně stanovené daně (odvodu zisku) lze se odvolati bez omezení.
(3) Prozatímní platební rozkaz bude ve vhodné době přezkoušen v řádném vyměřovacím řízení a nahrazen konečným platebním rozkazem. Prozatímně stanovená částka započte se na konečný předpis. Prozatímní platební rozkaz může býti však zvláštním výměrem prohlášen též za konečný. Proti tomuto výměru jsou přípustné tytéž opravné prostředky jako proti konečnému platebnímu rozkazu.
(4) Co do splatnosti daní (odvodu zisku) má prozatímní platební rozkaz tytéž účinky jako konečný.
(5) Přímé daně jsou: daň důchodová, všeobecná výdělková, korporační, výdělková korporací, z majetku, pozemková, domovní, z tantiem, válečný příspěvek, sociální vyrovnací dávka.