II.
Ústavní soud si k posouzení návrhu vyžádal vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu. Poslanecká sněmovna ve vyjádření uvedla, že zákon č. 39/2001 Sb. v části třetí čl. IV bodu 2 (§ 46a zákona č. 90/1995 Sb.) upravuje zřízení volebního výboru Poslanecké sněmovny a jeho činnost a stanoví, že podrobnosti postupu výboru upraví sama Poslanecká sněmovna svým usnesením. Tato úprava je zcela v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Přímo v Ústavě České republiky (dále jen "Ústava") je upravena pravomoc obou komor Parlamentu zřizovat jako své orgány výbory a komise, přičemž Ústava neurčuje, které výbory mají být konkrétně zřizovány. Komory mohou zřídit své výbory svým usnesením nebo jejich zřízení může být určeno zákonem. Jedná se de facto o pravomoc komor autonomně zřizovat své orgány. V Poslanecké sněmovně jsou výbory ustavovány v souladu s § 115 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny podle zásad poměrného zastoupení s výjimkou výboru organizačního. Ze své činnosti jsou výbory odpovědny Poslanecké sněmovně. Nelze tedy souhlasit s názorem, že z možnosti volit členy Rady České televize jsou vyloučeni "všichni poslanci-nečlenové volebního výboru, a tím tedy i ti občané, které poslanci-nečlenové volebního výboru reprezentují". Tento názor by zcela popíral princip voleb do zákonodárného sboru a zásadu poměrného zastoupení v Poslanecké sněmovně. Občané jsou samozřejmě zastoupeni svými poslanci, ale přímo ze zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyplývá, jakým způsobem se poslanci zúčastňují práce Poslanecké sněmovny. Poslanec může být členem nejvýše dvou výborů s výjimkami uvedenými v § 33 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Proto není možné dovozovat závěr z výše uvedeného názoru o poslancích-nečlenech a občanech, které zastupují. Je třeba rovněž zdůraznit, že každý výbor předkládá své závěry Poslanecké sněmovně a pouze Poslanecké sněmovně přísluší konečné rozhodnutí ve věcech, které projednává, a to i ve věcech, které projednaly výbory jako orgány Poslanecké sněmovny. Zákon č. 39/2001 Sb. tedy neporušuje právo občanů podílet se na správě veřejných věcí volbou svých zástupců. Ustanovení § 46a odst. 2 upravuje pouze způsob postupu v případě vysokého počtu kandidátů. Zákon musí takovou úpravu obsahovat, neboť jinak by při velmi vysokém počtu kandidátů byla vlastní volba téměř znemožněna. Na výběru kandidátů se přitom podílejí všichni členové volebního výboru zastupující své voliče podle principu poměrného zastoupení. Napadené ustanovení § 46a proto žádným způsobem neomezuje základní práva a svobody podle čl. 21 odst. 4 a čl. 4 odst. 3 Listiny. V závěru svého vyjádření pak Poslanecká sněmovna vyjádřila názor, že napadené ustanovení není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a je plně v intencích právní úpravy dané relevantními ustanoveními Ústavy - především čl. 18 odst. 1 a čl. 31.
Senát ve vyjádření uvedl, že napadené ustanovení bylo do zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny doplněno při novelizaci provedené zákonem č. 39/2001 Sb. Návrh tohoto zákona byl předložen vládou počátkem ledna 2001, přičemž obsahoval změny tří zákonů, a to zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Na základě požadavku vlády byl - vzhledem k tehdejší situaci v České televizi - k projednání vládního návrhu zákona vyhlášen stav legislativní nouze a návrh zákona byl projednáván ve zkráceném jednání. V Poslanecké sněmovně vládní návrh doznal změn, které se projevily i ve změně názvu zákona, a byla doplněna novelizace i dalších tří zákonů včetně zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Poslaneckou sněmovnou přijatý návrh zákona byl doručen Senátu dne 15. 1. 2001, a protože šlo o návrh zákona projednaný v Poslanecké sněmovně ve zkráceném jednání, byl podle § 118 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, projednán ve zkráceném jednání i Senátem. V Senátu byl návrh zákona jako senátní tisk č. 1/2001 projednán ve dvou výborech, a to ve výboru petičním a ve výboru ústavněprávním. Senát návrh zákona projednal na své 4. schůzi (III. volební období) dne 17. 1. 2001, a poté, co nebyl přijat návrh, aby se Senát návrhem zákona nezabýval, ani návrh na jeho schválení ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou, přijal pozměňovací návrhy podané na uvedené schůzi Senátu a usnesením č. 53 rozhodl vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Z přítomných 66 senátorů hlasovalo pro tento návrh 39 a proti 14 členů Senátu. Při projednávání návrhu zákona v Senátu byla brána v úvahu situace, ve které byl návrh zákona projednáván, kdy bylo potřebné přijmout legislativní úpravu umožňující řešit tehdejší krizovou situaci v České televizi. V úvahu byla brána závažnost navrhované úpravy, která podle názoru mnoha senátorů vedle pozitivních změn obsahovala i některé poměrně závažné nedostatky, jejichž řešení by vyžadovalo delší dobu. Senát proto k návrhu zákona přijal pozměňovací návrhy, jejichž záměrem bylo přijmout pouze zákonnou úpravu umožňující řešit tehdejší aktuální krizovou situaci v České televizi, a uvedl, že nová úprava tzv. mediálních zákonů a nezbytných změn v souvisejících zákonech respektující také příslušné ústavní principy by měla být připravena v rámci běžného legislativního procesu. Toto řešení však nebylo Poslaneckou sněmovnou akceptováno.
V souvislosti s návrhem podaným skupinou senátorů lze poukázat na skutečnost, že v polovině června roku 2001 vláda předložila Poslanecké sněmovně k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, a zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. V tomto návrhu, který teprve bude projednáván v orgánech Poslanecké sněmovny, vláda navrhuje též změny § 46a zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, které odůvodňuje - mimo jiné - tím, že úprava postupu volebního výboru obsažená v § 46a odst. 2 "patrně není v souladu s čl. 21 odst. 4 Listiny".