§ 11.
Náhrada za ztrátu času.
(1) Členové národních výborů a členové jejich složek (náhradníci) mají nárok na náhradu za hmotnou újmu, kterou utrpěli ztrátou času spojenou s účastí na schůzích složek národního výboru nebo s účastí na jiném úředním jednání, jímž je národní výbor pověřil. Tato náhrada se poskytuje v rámci směrnic vydaných ministerstvem vnitra v dohodě s ministerstvem financí paušálními částkami, na nichž se usnáší příslušný národní výbor. Jeho usnesení vyžaduje schválení bezprostředně nadřízeného orgánu. Je-li tímto orgánem ministerstvo vnitra, uděluje schválení v dohodě s ministerstvem financí.
(2) Nároku podle odstavce 1 nemají osoby, které nejsou výdělečně činné. Náhrada za ztrátu času nebuď poskytována osobám, které nejsou v zaměstnaneckém poměru, jestliže jim tato ztráta nezpůsobí vzhledem k jejich majetkovým nebo výdělkovým poměrům hmotnou újmu zvlášť citelnou.