II.
Splnění podmínek řízení
5. Ústavní soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení a konstatuje, že návrh byl podán podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. Podle tohoto ustanovení platí, že "[d]ojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu."
6. K tomu Ústavní soud uvádí, že se v daném případě jedná o případ tzv. konkrétní (ještě přesněji: incidenční), a nikoliv abstraktní kontroly norem. S ohledem na shora uvedené je navrhovatel zcela nesporně aktivně legitimován k podání tohoto návrhu, neboť napadené zákonné ustanovení se bezprostředně týká věci řešené městským soudem, a pokud by se Ústavní soud k jeho ústavnosti nevyjádřil, nastala by v podmínkách právního státu krajně nežádoucí situace, kdy by soud musel rozhodovat podle ustanovení zákona, které je podle jeho pevného přesvědčení v rozporu s ústavním pořádkem.
7. Protože Ústavní soud nemá žádné pochybnosti ani ohledně splnění dalších podmínek řízení, přistoupil k věcnému projednání návrhu.