Vrácení úplaty
(1) Vrácená úplata se smí odečítati vždy jen od souhrnu úplat, které podléhají téže daňové sazbě jako úplata vrácená. Byla-li tudíž vrácena úplata, která podléhala 1 %ní dani, lze ji odečísti jen od souhrnu přijatých úplat, podléhajících dani 1 %ní; byla-li však vrácena úplata, podrobená 3 %ní dani, lze ji odečítati jen od souhrnu přijatých úplat, podléhajících dani 3 %ní a pod.
(2) Vrací-li podnikatel úplatu ještě nezdaněnou, odečte ji prostě při zjišťování splátkového základu, podléhajícího stejné daňové sazbě, a vykáže jen zbytek jako splátkový základ. Byla-li však daň z vrácené úplaty spolu s ostatní daní za příslušné dřívější splátkové období již zaplacena, odečte se vrácená úplata při zjišťování splátkového základu (podléhajícího stejné daňové sazbě) za to splátkové období, ve kterém úplata byla vrácena; v daňovém přiznání uvede se však v těchto případech v souhrnu přijatých úplat celá hrubá tržba za splátkové období, nezmenšená o vrácenou úplatu. Tato úplata se vykáže pak v daňovém přiznání na příslušném místě jako srážková položka. Nebyla-li však v celém běžném daňovém období žádná z přijatých úplat podrobena téže daňové sazbě jako vrácená úplata, uvede podnikatel vrácenou úplatu na konci přiznání v příslušné rubrice a zároveň uvede sazbu, podle které byla z vrácené úplaty v dřívějším období zaplacena daň. Částku daně, která z vrácené úplaty byla zaplacena, odečte pak vyměřující úřad od celkové vyměřené daně.
(3) Tato ustanovení platí obdobně, jde-li o poplatníka, kterému bylo povoleno zdaňovati účtované ceny.