CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 233/1946 Sb. Vládní nařízení, jímž se provádí zákon ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu Osvobození vývozních dodávek

Osvobození vývozních dodávek

233/1946 Sb. Vládní nařízení, jímž se provádí zákon ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu

Osvobození vývozních dodávek.

(1) Dodávka jest osvobozena od daně z obratu jakožto vývozní dodávka, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

1. jde-li o dodávku, kterou uzavřel tuzemský podnikatel (§ 5, odst. 2 zákona) s cizozemským odběratelem (odstavec 2);

2. vyveze-li se (odstavec 3) předmět této dodávky do ciziny;

3. prokáže-li (odstavec 5 až 11) podnikatel uvedený v č. 1 ve vyměřovacím řízení, že byly splněny podmínky uvedené pod č. 1 a 2.

(2) Cizozemským odběratelem se rozumí:

1. odběratel, který nemá v tuzemsku ani bydliště nebo sídlo ani provozovnu;

2. odběratel, který nemá v tuzemsku bydliště nebo sídlo, má však v tuzemsku provozovnu. Dodávka tomuto odběrateli nesmí býti ani uzavřena jeho provozovnou v tuzemsku ani provedena nebo splněna prostřednictvím této provozovny.

(3) O vývoz podle odstavce 1, č. 2 jde, přepraví-li nebo dá-li přepraviti předmět z tuzemska do ciziny:

1. tuzemský podnikatel, který uzavřel dodávku vyváženého předmětu s cizozemským odběratelem, nebo

2. tuzemský podnikatel, který prodal vyvážený předmět tuzemskému podnikateli uvedenému v č. 1, nepřevedl však na něho fysickou držbu tohoto předmětu (neprovedl hmotné odevzdání předmětu), nýbrž na jeho příkaz přepravil nebo dal přepraviti předmět do ciziny, nebo

3. cizozemský odběratel nebo jeho zmocněnec. Předpokladem je, že tuzemský podnikatel, který uzavřel dodávku vyváženého předmětu s cizozemským odběratelem, odevzdal tento předmět v tuzemsku cizozemskému odběrateli nebo jeho zmocněnci. Dále jest v tomto případě pro uznání vývozu nutným, aby cizozemský odběratel nebo jeho zmocněnec přepravil nebo dal přepraviti předmět v nezměněném stavu do ciziny nejpozději do tří měsíců ode dne, ve kterém mu jej v tuzemsku odevzdal zmíněný jeho dodavatel (tuzemský podnikatel), a aby v této lhůtě nedošlo v tuzemsku k další dodávce onoho předmětu.

(4) Ve všech případech, uvedených v odstavci 3, přísluší nárok na osvobození pouze tuzemskému podnikateli, který uzavřel dodávku vyváženého předmětu s cizozemským odběratelem. Tento podnikatel je označován dále jako vývozce.

(5) Vývozce jest povinen skutečnost, že dodávku uzavřel s cizozemským odběratelem, prokázati závěrečným listem nebo jinými písemnými doklady (zejména doklady o nabídce a o jejím přijetí), z nichž je ona skutečnost zřejmá. Z dokladů buďtež patrny: jména (firmy) a adresy (bydliště, sídla) obou smluvních stran (vývozce i cizozemského odběratele), druh (v obchodě obvyklé označení), váha, množství a cena zboží.

(6) Vývozce jest povinen skutečnost, že předmět dodávky, kterou uzavřel s cizozemským odběratelem, byl vyvezen do ciziny, prokázati:

1. při zásilkách přepravených do ciziny poštou:

řádně vedenou evidenční knihou o vývozu (odstavec 7) a poštovní podací stvrzenkou;

2. při zásilkách přepravených do ciziny jinak než poštou (na př. železnicí, lodí, letadlem, motorovým vozidlem):

řádně vedenou evidenční knihou o vývozu (odstavec 7), dále vývozním prohlášením (odstavec 8), na němž výstupní celní úřad potvrdil, že zboží bylo vyvezeno ze zdejšího celního území, a na výzvu berní správy též přepravními listinami (nákladním listem, konosamentem a pod.) nebo jejich duplikáty.

(7) Evidenční knihou o vývozu se rozumí kniha nebo záznam podle vzorce v příloze č. 1. Je-li vývozce sám výrobcem vyvezeného zboží, poznamená stručně v sloupci 3, že vyvezené zboží sám vyrobil (na př. slovy "vlastní výroba"). Jde-li o zboží, které si vývozce dal vyrobiti ve mzdě, poznamená ve sloupci 3 jméno (firmu) a bydliště (sídlo) toho, jenž zboží vyrobil ve mzdě, a zároveň poznamená "výroba ve mzdě na můj účet"; totéž platí, jde-li pouze o opracování, zušlechtění nebo jinou úpravu zboží před jeho vývozem. Vyplňování sloupců 2, 4 až 8 v obou případech odpadá. V případě odstavce 3, č. 3 poznamená vývozce ve sloupci 17 evidenční knihy o vývozu den odevzdání předmětu v tuzemsku cizozemskému odběrateli nebo jeho zmocněnci; odevzdal-li předmět zmocněnci cizozemského odběratele, poznamená ve sloupci 10 evidenční knihy o vývozu též jméno (firmu) a adresu tohoto zmocněnce. Jsou-li údaje, které mají býti zaznamenány ve sloupcích 4 a 13, stejné, stačí je zapsati pouze ve sloupci 4 a ve sloupci 13 na tento zápis poukázati. Druh zboží lze uvésti v obchodě obvyklým souhrnným označením (na př. textilní zboží), jsou-li připojeny opisy nákupního i prodejního účtu.

(8) Aby mohl býti vývoz prokázán též vývozním prohlášením, musí býti k nákladnímu listu nebo jiné přepravní listině pro přímou přepravu do ciziny připojeno řádně vyplněné a náležitě frankované prohlášení vývozcovo podle vzorce v příloze č. 2 (vývozní prohlášení), opatřené adresou vývozce. Na přepravní listině nutno vyznačiti, že vývozní prohlášení bylo k ní připojeno. Vývozní prohlášení jest v nákladním listu (dopravní listině) připevniti tak, aby byla zamezena jeho ztráta. Celní úřad se přesvědčí při prohlídce o správnosti vývozního prohlášení, dohlédne na výstup, potvrdí jej na vývozním prohlášení otiskem úředního razítka a podpisem a zašle vývozní prohlášení hned vývozci. Při zásilkách přepravovaných po nápravě nebo přepravovaných osobně musí býti řádně vyplněné vývozní prohlášení předloženo přímo celnímu úřadu, který prohlášení potvrdí a hned vrátí.

(9) Údaje o druhu a množství zboží buďtež v dokladech, uvedených v odstavcích 5 až 8, vyznačeny tak, aby nebylo pochybností o tom, že zboží, jehož dodávku vývozce uzavřel s cizozemským odběratelem, je totožné se zbožím vyvezeným do ciziny. Tuto totožnost je vývozce povinen prokázati ještě opisem účtu za vyvezené zboží. Z účtu buďtež patrny: jména (firmy) a adresy (bydliště, sídla) vývozce i cizozemského odběratele, druh, váha, množství a cena zboží. Ustanovení odstavce 7, poslední věty není tím dotčeno.

(10) Ministerstvo financí nebo úřad jím k tomu zmocněný může tuzemskému podnikateli na žádost povoliti, aby prokazoval vývoz jinak než jak je stanoveno v odstavcích 6 až 8. Jde-li o žadatele, který svůj podnik v tuzemsku provozuje toliko na území Slovenska, je místo ministerstva financí nebo úřadu jím zmocněného příslušným pověřenectvo financí nebo úřad jím k tomu zmocněný. Povolení se může týkati též celé skupiny podnikatelů.

(11) Berní správa může tuzemského podnikatele na žádost zprostiti povinnosti prokazovati vývoz evidenční knihou o vývozu (odstavce 6 a 7), jsou-li údaje, které mají býti zaznamenávány v evidenční knize o vývozu, spolehlivě a snadno zjistitelny v řádně vedených obchodních nebo hospodářských knihách a dokladech k nim nebo v řádně vedených záznamech pro účely daňové a dokladech k nim.

(12) Úřad může úlevu podle odstavce 10 nebo 11 vázati na podmínky a může ji měniti nebo rušiti, i když si to při jejím povolení nevyhradil. Rozhodnutí berní správy o úlevě podle odstavce 11 může býti na žádost přezkoušeno finančním úřadem II. stolice (na Slovensku pověřenectvem financí).