Osvobození dodávek a výkonů domáckých pracovníků
(1) Domáckým pracovníkem se rozumí každý, kdo ve svém obydlí nebo ve své dílně sám nebo se členy své rodiny (odstavec 2), žijícími s ním ve společné domácnosti, bez cizích pomocných dělníků zpracovává hmoty, které obdrží od podnikatelů, jimž odvádí hotový výrobek a zbytky zpracovaných hmot a od nichž obdrží za svou práci jen smluvenou mzdu od kusu.
(2) Členy rodiny domáckého pracovníka se rozumějí:
1. rodiče, nevlastní rodiče, osvojitelé, pěstouni, tchán, tchýně, prarodiče;
2. manžel nebo manželka, druh nebo družka;
3. děti, nevlastní děti, osvojenci, schovanci, zeťové, snachy, vnuci (vnučky) a pravnuci (pravnučky);
4. sourozenci a osoby sešvagřené až do druhého stupně a jejich děti (též nevlastní děti, osvojenci, schovanci);
5. sourozenci druha nebo družky.
K tomu, zda příbuzenství nebo švagrovství spočívá na manželském či nemanželském zrození nebo spolužití, se nepřihlíží.
(3) Nezáleží na tom, zda domácký pracovník nebo členové jeho rodiny, žijící s ním ve společné domácnosti, mají živnostenské oprávnění a zda provozují kromě domácké práce ještě jinou samostatnou výdělečnou činnost či nikoli. Osvobození platí i tehdy, když zmíněné osoby používají při zpracování cizích surovin a polotovarů vlastních strojů, nástrojů nebo pomocných látek. Osvobození není na závadu, použije-li se z příkazu a na účet podnikatele (objednatele) ojediněle surovin nebo polotovarů, které si obstaral sám domácký pracovník nebo člen jeho rodiny, žijící s ním ve společné domácnosti.