ÚMLUVA
týkající se odstranění nucené práce, 1957
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
svolaná do Ženevy Správní radou Mezinárodního úřadu práce, a tam se sešla dne 5. června 1957 na svém čtyřicátém zasedání,
přezkoumavši otázku nucené práce, která tvoří čtvrtý bod jednacího pořadu zasedání, a
majíc na zřeteli ustanovení Úmluvy o nucené práci z roku 1930, a
majíc na zřeteli, že Úmluva o otroctví, 1926, stanoví, že budou učiněna všechna potřebná opatření k zabránění tomu, aby se povinná nebo nucená práce vyvinula ve stav obdobný otroctví, a že Dodatková úmluva o zrušení otroctví, obchodu s otroky i institucí a praktik podobných otroctví, 1956, stanoví úplné zrušení poddanství vzniklé ze zadlužení a nevolnictví, a
berouc v úvahu, že Úmluva o ochraně mezd, 1949, stanoví, že mzda bude vyplácena pravidelně, a zakazuje způsoby výplaty mzdy, které zbavují pracovníka skutečné možnosti ukončit jeho zaměstnání, a
rozhodnuvši se přijmout další návrhy týkající se zrušení některých forem nucené nebo povinné práce, které představují porušení práv člověka zmíněných v Chartě Spojených národů a vyhlášených ve Všeobecné deklaraci lidských práv, a
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá tohoto dvacátého pátého června roku tisícího devítistého padesátého sedmého tuto úmluvu, která může být nazývána jako Úmluva o odstranění nucené práce, 1957: