Čl. 5
(1) Příležitostná osobní doprava znamená jinou dopravu, než jsou dopravy uvedené v čl. 3 a 4 této dohody.
(2) Pro příležitostnou osobní dopravu mezi státy smluvních stran nebo tranzitem přes jejich území není třeba povolení, jde-li o případy:
a) dopravy, při níž je stejný autobus použit k přepravě stejné skupiny cestujících po celou jízdu, aby je přivezl zpět do místa odjezdu (cesty se zavřenými dveřmi),
b) dopravy, při níž je skupina cestujících přivezena dopravcem jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany a autobus opustí toto území prázdný.
(3) Pro příležitostnou osobní dopravu, která neodpovídá ustanovením odstavce 2, je třeba povolení příslušného orgánu druhé smluvní strany. Žádost o povolení předkládá dopravce příslušnému orgánu smluvní strany ve státě, kde má své sídlo nebo bydliště a kde jsou registrována jeho vozidla, a to nejpozději 30 dnů před požadovaným dnem zahájení příležitostné dopravy.
(4) Žádost podle odstavce 3 musí obsahovat jméno dopravce, jeho sídlo nebo bydliště, případně i místo podnikání s úplnou adresou, druh dopravy, počet jízd, datum každé z nich a jejich trasu a státní poznávací značky všech autobusů, které mají být použity pro příležitostnou dopravu.
(5) Příslušné orgány smluvních stran si vymění dohodnutý počet povolení pro příležitostnou dopravu uvedenou v odstavci 3.
(6) Smíšená komise zřízená podle čl. 13 této dohody se dohodne na kontrolních dokladech pro příležitostnou osobní dopravu.