§ 3
(1) Při souběhu nároků na více důchodů se posuzuje nárok na zvýšení u každého důchodu samostatně.
(2) U dílčích důchodů přiznaných podle mezinárodní smlouvy se částka zvýšení určuje podle výše důchodu vyplácené československým plátcem; výše vyrovnávacího přídavku se stanoví se zřetelem k výši důchodu stanovené jen podle československých předpisů.
(3) Zvýšení důchodu náleží i nad nejvyšší výměry důchodu nebo úhrnu důchodů a nad nejvyšší výměry stanovené pro souběh důchodu nebo úhrnu důchodů a zvýšení důchodu pro bezmocnost; výše důchodu nebo úhrnu důchodů včetně zvýšení důchodu pro bezmocnost nesmí však po zvýšení podle tohoto nařízení přesáhnout částku 3800 Kčs měsíčně.
(4) Zvýšení se slučuje s důchodem, k němuž náleží, a tvoří s ním nadále jeden celek.