§ 47
Mezinárodní přeprava
(1) Mezinárodní přeprava zboží, peněz a mezinárodní pravidelná přeprava osob, kterou se rozumí přeprava dopravním prostředkem
a) z místa v zahraničí do místa v zahraničí přes tuzemsko,
b) z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,
c) z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,
d) mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást mezinárodní letecké a vodní dopravy a potrubím nebo elektrickým vedením,
e) mezi dvěma pohraničními předacími místy,
f) od podacího pohraničního místa do místa v tuzemsku,
g) z místa v tuzemsku do pohraničního předacího místa,
je od povinnosti uplatňovat daň na výstupu osvobozena. Za mezinárodní přepravu se nepovažuje přeprava z místa v tuzemsku do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a naopak a mezi dvěma svobodnými celními sklady nebo svobodnými celními pásmy; tato přeprava se považuje za přepravní službu s místem zdanitelného plnění v tuzemsku. Pohraničním předacím místem se pro účely tohoto zákona rozumí místo na elektrickém vedení nebo potrubí, ve kterém dochází k měření množství zboží vstupujícího do tuzemska nebo vystupujícího z tuzemska.
(2) Pravidelnou přepravou osob se rozumí přeprava osob v určeném dopravním spojení podle předem stanovených jízdních řádů a tarifních a přepravních podmínek, kdy cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách nebo místech.
(3) Služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za tyto služby jsou považovány
a) služby, které jsou bezprostředně spjaty s uskutečněnou mezinárodní přepravou a bez kterých by se tato přeprava nemohla uskutečnit, poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz uskutečňují, nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz zprostředkovávají,
b) letecké služby 48h) a služby, poskytované plátcem při celním řízení prováděném pohraničním celním úřadem v souvislosti s mezinárodní přepravou v režimu tranzit.
(4) Služby související s mezinárodní přepravou osob jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za tyto služby jsou považovány
a) služby, které jsou bezprostředně spjaty s uskutečněnou mezinárodní přepravou a bez kterých by se tato přeprava nemohla uskutečnit, poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu osob uskutečňují, nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu osob zprostředkovávají,
b) letecké služby, 48h) stravovací a ubytovací služby v mezinárodní železniční a vodní přepravě osob a stravovací služby v mezinárodní letecké přepravě osob.
(5) Za služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz nelze považovat ubytovací služby, stravovací služby a opravy dopravních prostředků. Za služby související s mezinárodní přepravou osob nelze považovat opravy dopravních prostředků a ubytovací a stravovací služby s výjimkou stravovacích a ubytovacích služeb uvedených v odstavci 4 písm. b).
(6) Plátce daně uskutečňující mezinárodní přepravu podle odstavce 1 a plátce poskytující služby související s mezinárodní přepravou podle odstavců 3 a 4 má nárok na odpočet daně na vstupu. Plátce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 19 až 22 tohoto zákona.
(7) Mezinárodní nepravidelná přeprava osob podléhá dani, a to jak za výkony uskutečněné v tuzemsku, tak za výkony uskutečněné v zahraničí. Plátce mimo základ daně samostatně uvádí úhrady mající charakter poplatků a daní v zahraničí, tj. silniční daň, daň z přidané hodnoty za nepravidelnou přepravu osob v zahraničí, poplatky za použití dálnic, tunelů a také úhradu za parkování a hlídání dopravních prostředků; tyto úhrady v tuzemsku dani nepodléhají.
(8) Daňovým dokladem při uskutečňování mezinárodní přepravy podle odstavce 1 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, povinen doložit správci daně přepravním dokladem potvrzeným pohraničním celním úřadem a plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje pomocí další osoby, písemnou smlouvou o přepravě věci s osobou, v jejíž prospěch je mezinárodní přeprava uskutečněna, a písemnou smlouvou o přepravě věci s osobou, která mezinárodní přepravu uskutečnila. Přepravním dokladem se rozumí doklad, který je používán pro dopravní prostředek, jímž je mezinárodní přeprava uskutečňována. Daňovým dokladem při uskutečněné mezinárodní přepravě zboží potrubím nebo elektrickým vedením je doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o úhradě poskytnutých služeb, potvrzená osobou, v jejíž prospěch se mezinárodní přeprava uskutečňuje, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2.
(9) Daňovým dokladem při poskytování služeb souvisejících s mezinárodní přepravou podle odstavců 3 a 4 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce u služeb uvedených v odstavci 3 písm. a) a odstavci 4 písm. a) povinen doložit správci daně písemnou smlouvou s osobou, v jejíž prospěch je mezinárodní přeprava uskutečňována, s výjimkou zprostředkování prodeje letenek a jízdenek na mezinárodní přepravu osob. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce u služeb uvedených v odstavci 3 písm. b) a odstavci 4 písm. b) a u zprostředkování prodeje letenek a jízdenek na mezinárodní přepravu osob povinen doložit správci daně písemnou smlouvou s osobou, která mezinárodní přepravu uskutečňuje. Plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, může osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu doložit i přepravním dokladem podle odstavce 8.