Čl. III.
Zákonný článek I/1911 o soudním řízení ve věcech občanských se mění a doplňuje takto:
1. Druhá věta §u 20 upraveného zákonem ze dne 1. dubna 1921, č. 161 Sb. z. a n., zní:
"Není-li soudu takového anebo nelze-li ho zjistiti, pokládá se za to, jako by bydleli v Bratislavě, pokud mají domovské právo v některé obci na Slovensku, nebo v Užhorodě, mají-li domovské právo v některé obci na Podkarpatské Rusi."
2. § 113 č. 3 zní: "nabývá práva, aby jí byl ustanoven advokát k prozatímně bezplatnému vedení její věci, pokud se týče zástupce z úředníků soudu nebo státního zastupitelství (§ 116)."
3. § 116, odst. 1 zní: "Advokáta pro chudou stranu k bezplatnému vedení její věci lze ustanoviti jen k její výslovné žádosti, která může býti podána anebo přednesena zároveň se žádostí za udělení práva chudých (§ 115, odst. 1 a 2). Pokud není nařízeno zastoupení advokátem, posoudí soud, zda-li jest zapotřebí chudé straně ustanoviti advokáta, a může na místo něho zříditi chudé straně zástupce z úředníků soudu nebo státního zastupitelství."
4. § 127 se mění potud, že hodnota cenných papírů se určuje podle kursu na pražské burse.
5. Za první odstavec §u 135 zařazuje se tento nový odstavec: "Strana požívající práva chudých nebo za ně žádající, která bydlí anebo zdržuje se v jiném soudním okresu, nežli jest procesní soud, může podati žalobu ve sporu, v němž není nařízeno zastoupení advokátem, do protokolu u okresního soudu svého bydliště nebo stálého pobytu a žádati, aby protokol byl zaslán soudu procesnímu."
6. § 166 doplňuje se tímto třetím odstavcem: "Odepře-li příjemce zaplatiti poplatek za doručení předepsaný, uloží doručující orgán zásilku u poštovního neb obecního úřadu v místě doručení; uložení toto má účinek platného doručení. Bez zaplacení doručného poplatku zásilka nebude příjemci vydána."
7. § 181, odst. 7. upravený zákonem ze dne 2. července 1924, č. 164 Sb. z. a n., zní takto: "Proti srovnalým usnesením dvou stolic o námitkách (okolnostech) sporu překážejících jest přípustný rekurs ke třetí stolici (§ 551) jen v případech §u 540. Avšak proti usnesení druhé stolice, kterým bylo rozhodnuto o příslušnosti procesního soudu, - bez ohledu na to, jak rozhodla první stolice - jest přípustný rekurs ke třetí stolici jen v případech, kde zákon ustanovuje výlučnou příslušnost, a vůbec není přípustný proti usnesení druhé stolice z toho důvodu, že spor náleží do věcné příslušnosti okresního soudu (§ 11), ani z toho důvodu, že spor se zřetelem na hodnotu náleží do věcné příslušnosti sborového soudu první stolice. Rekurs ke třetí stolici lze opírati o nové skutečnosti a průvody (§ 554) toliko v případech § 540."
8. Za § 182 zařazuje se toto nové ustanovení: "§ 182 a).
(1) Namítá-li žalovaný nepříslušnost soudu, může žalobce navrhnouti, aby soud pro případ, že by námitce bylo vyhověno, postoupil žalobu soudu žalobcem označenému. Soud má tomuto návrhu vyhověti, není-li druhý soud patrně nepříslušný. Postoupení žaloby buď spojeno s usnesením o námitce nepříslušnosti. Proti tomuto usnesení není dovolen opravný prostředek kromě rozhodnutí o nákladech sporu o příslušnost. Právní účinky spojené s podáním žaloby a s početím sporu zůstávají postoupením žaloby zachovány.
(2) Při jednání u druhého soudu má soudce (předseda senátu) na základě jednacího protokolu a jiných procesních spisů, k nimž sluší přihlížeti, ústně přednésti podstatné výsledky dřívějšího ústního jednání a připojiti k tomu pokračování v jednání. Nepříslušnost druhého soudu může žalovaný namítati toliko potud, pokud se nepustí do jednání o věci hlavní, a nemůže ji opírati o důvody, které jsou v odporu s jeho dřívějšími tvrzeními."
9. §§ 414 a 604 se zrušují.
10. § 540 zní: "Okolností podle §u 180, číslo 1 a 2 sporu překážejících, dále nedostatku věcné příslušnosti - kromě případů, ve kterých rekurs proti usnesení druhé stolice o příslušnosti vůbec není přípustný (§ 181, odstavec 7., věta 2.), - pak vad podle §u 505, číslo 1 až 3, a okolnosti, že v řízení před odvolacím soudem se vyskytl některý z případů zmíněných v §u 504, číslo 1 až 3 a 5, dbáti má dovolací soud z úřední povinnosti a to i tehdy, když rozhodnutí II. stolice po této stránce nabylo právní moci".
11. Poslední odstavec §u 610 zní: "Žalobci jest platební rozkaz doručiti na předloženém záhlaví a vrátiti prvopisy listin."
12. Druhý odstavec §u 639 upraveného zákonem č. 161/1921 zní: "Nebylo-li poslední společné bydliště manželů na území Československé republiky, dlužno podati žalobu u obecného soudu žalovaného, anebo, není-li ho v tuzemsku, u obecného soudu žalobcova, anebo, není-li ani toho, u sborového soudu první stolice v Bratislavě, mají-li strany nebo žalovaný domovské právo v některé obci na Slovensku, nebo u sborového soudu v Užhorodě, mají-li domovské právo v některé obci na Podkarpatské Rusi."
13. Druhá věta §u 640 ve znění upraveném zákonem č. 161/1921 se mění a zní takto: "Nemá-li žena takovéto bydliště na území, na kterém platí tento zákon, jest příslušný soud v Bratislavě, má-li žena domovské právo v některé obci na Slovensku, anebo soud v Užhorodě, má-li domovské právo v některé obci na Podkarpatské Rusi."
Týž § 640 doplňuje se ustanovením: "Příslušnost soudu v tomto paragrafu ustanovená jest výlučná."
14. Třetí odstavec §u 667 se zrušuje; jeho druhý odstavec zní: "K odůvodnění žaloby o neplatnost, rozloučení nebo rozvod manželství, po případě k odůvodnění žaloby navzájem, může strana uvésti i důvody, které byla oprávněna uplatniti v čas podání žaloby, nebo žaloby navzájem, které však pro uplynutí lhůty samostatnou žalobou by nyní již uplatniti nemohla."
15. První a osmý odstavec §u 674 znějí takto:
"(1) Po podání žaloby nařídí procesní soud podle §§ 72 a 98 zák. čl. XXXI/1894 prozatímní oddělení manželů a rozhodne o prozatímním umístění a výživě dětí, jakož i o opatřeních uvedených v §u 102 zák. čl. XXXI-1894."
(8) Těchto ustanovení lze použíti, i když o výživě manželky a o umístění a výživě dětí soud nebo poručenský úřad již rozhodl před podáním žaloby.
16. V prvním odstavci §u 677 nahrazuje se slovo "rozsudek" slovem "usnesení".
17. Druhá věta čtvrtého odstavce §u 682 se zrušuje.
18. Zrušuje se třetí odstavec §u 684 a 2. věta jeho prvního odstavce zní takto: "Oddělení manželů podle §u 99 zák. čl. XXXI/1894 tu nařízeno býti nemůže."
19. Třetí odstavec §u 685 zní takto: "Ve sporech o rozvod a o rozloučení manželství může býti upuštěno od nařízení, aby manželé byli odděleni, bylo-li již oddělení nařízeno soudem cizím."
20. § 774 doplňuje se tímto novým odstavcem:
"Soudce z povolání nesmí převzíti ustanovení rozhodčím soudcem, dokud jest v činné službě."
Ustanovení toto se netýká případů, ve kterých bylo písemné prohlášení podle §u 773 vydáno před počátkem působnosti tohoto zákona.