§ 78.
K rozvahovým přebytkům připočtou se částky v nich neobsažené, jichž se užije z výtěžků obchodního období bud' k některému z účelů v předešlém paragrafu výslovně vytčených, anebo k některému z těchto účelů:
a) k rozmnožení kapitálu v podniku uloženého;
b) k splacení kapitálů účastníky v podniku uložených, jakož i k úhradě takových dluhů, jichž zapravení z běžných výtěžků má podle zásad správné majetkové rozvahy v zápětí zvýšení majetkového salda podniku, nebo které se týkají záloh nebo příspěvků nepojatých podle § 79, písm. c) do daňového základu;
c) k zúrokování kapitálů v podniku uložených (v akciích, prioritních akciích, závodních vkladech, společenstevních podílech, vkladech komanditistů a pod.); u těžířstev a u podniků uvedených v § 68, odst. 1, II a III též k zúrokování zápůjček společníků (těžířů, várečníků, účastníků), pokud jde o fysické osoby, dále jejich manželů a jejich příbuzných v linii přímé. U společností s obmezeným ručením a u pravovárečných měšťanstev jsou však úroky ze zápůjček poskytnutých uvedenými osobami odčitatelné potud, pokud úroková sazba nepřesahuje eskontní sazbu Národní banky Československé o více než o 3 % a pokud při tom nepřesahuje nejvyšší úrokovou sazbu zákonnou;
d) ku poskytnutí zámkových příspěvků, záloh a příplatků jiným podnikům;
e) ku příspěvkům, darům a jiným bezúplatným věnováním, leč že jich vyžaduje provozování podniku anebo že jde o věnování pro nezaměstnané, která byla prokazatelně vyplacena státní správě k volnému jejímu použití pro uvedený účel; dále ku příspěvkům do nemocenských, úrazových, starobních, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních pokladen nebo podobných ústavů, pokud je podnik platil nad povinnou zákonnou kvótu za své zaměstnance, jakož i daně a dávky za ně placené, i když byl takový závazek smluvně převzat, leč že jde o zaměstnance s hrubými služebními požitky (§ 29) nepřesahujícími u jednotlivého zaměstnance ročně 60.000 Kč. Remunerace placené zaměstnancům podniku za konané práce pokládají se - s výhradou ustanovení písm. i) a j) - za výlohy vyžadované provozováním podniku.
Dary sloužící ke zlepšení starobních, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních požitků zaměstnanců a členů jejich rodin, jakož i podpory těmto podniky poskytnuté jsou odčitatelný, jestliže se dary a podpory ty buď přímo vyplácejí zaměstnancům a členům jejich rodin, anebo se ukládají do samostatných, k tomu zřízených, od jmění podniku oddělených pensijních nebo podpůrných fondů.
U podniků uvedených v § 83, odst. 5 jsou odčitatelný i dary na účely sociální, dobročinné, vzdělávací a odborného pokroku, pokud dohromady nečiní ročně více než 10% ryzího výtěžku, avšak nepřevyšují úhrnem částku 10.000 Kč.
f) ke krytí zvláštní daně výdělkové s přirážkami. Na vrub ryzího výtěžku zaúčtovaná zvláštní daň výdělková s přirážkami za berní léta počínajíc rokem 1928 se odečte od dani podrobeného ryzího výtěžku, pokud byla v rozhodném obchodním období prokazatelně zapravena (§§ 273 až 275). Odčitatelná jest i reserva pro zvláštní daň výdělkovou, pokud nepřevyšuje daň na příslušný berní rok (§ 76) a pokud podnik prokáže, že ji upotřebil v obchodním období nejblíže příštím, a to nejdéle do lhůty uvedené v § 307, odst. 1, č. 1 k zaplacení této daně.
g) ku placení daně rentové vybírané srážkou (§ 180) za věřitele;
h) k úhradě rozvahových ztrát převedených z předešlých let;
i) k platům společenských orgánů (členů představenstva, správní rady, správy, generální rady, výkonného výboru, kuratoria, místního výboru, představenstva filiálky, jednatelů, členů dozorčí rady, revisorů účtů, likvidátorů a pod.) - u těžířstev a u podniků uvedených v § 68, odst. 1, II a III též společníků (těžířů, várečníků, účastníků) - za jejich činnost v podniku, a to v jakékoliv vlastnosti; tyto platy jsou odčitatelné jen tehdy,
1. mají-li tyto osoby na ně právní, žalovatelný nárok,
2. nezávisejí-li na docílení zisku,
3. pokud jsou svou výší přiměřené pracím uvedenými osobami v podniku konaným,
4. zakládá-li se činnost jmenovaných osob v podniku vyvíjená na poměru služebním, nezávislém na členství ve společenském orgánu, anebo je-li prokazatelně jejich hlavním zaměstnáním a taková, že by ji musily konati jiné placené síly zaměstnanecké a
5. pokud tyto platy nečiní u podniků společností s obmezeným ručením a pravovárečných měšťanstev dohromady více než 30 % a u ostatních podniků dohromady více než 15 % ryzího výtěžku a pokud nepřesahují u jednotlivce 250.000 Kč ročně. Toto obmezení neplatí však v těchto případech: u pracovních společenstev a u společenstev výrobních, v nichž obstarávají výrobu členové družstva, pokud celkový plat jedné osoby nepřesahuje ročně 30.000 Kč; dále u pravovárečných měšťanstev, pokud jde o platy zaměstnanců várečníků, kteří nejsou společenskými orgány, pokud při tom celkový plat jedné osoby nepřesahuje ročně 25.000 Kč a pokud platy těchto osob nečiní dohromady více než 50.000 Kč; dále u společností s obmezeným ručením, pokud jde o platy jednatelů, kteří nejsou ani společníky ani manžely společníků ani nejsou se společníky příbuzní nebo sešvakření, pokud při tom celkový plat tohoto jednatele nepřesahuje ročně 15.000 Kč a pokud platy všech těchto jednatelů nečiní více než 25.000 Kč. Obmezení to neplatí konečně ani v případech, kdy jde o služební plat zaměstnance, který podle zákonných ustanovení (podle rozhodnutí vlády) je členem společenského orgánu anebo má v něm hlas;
j) k dvěma třetinám výdajů na služební požitky (§ 11) včetně dary, pokud tyto platy přesahují u jednotlivce 250.000 Kč ročně. Za služební platy považují se zejména tyto služební požitky: služné, jakékoliv přídavky k němu, remunerace, mzdy a všechny jiné jakkoliv zvané, napřed určené platy v penězích nebo v přírodninách, jakož i mimořádné dary a podobná bezplatná věnování a tantiémy, jsou-li ve spojitosti se služebním poměrem.