§ 58.
(1) Daň z podniku vyměřená podle předchozích ustanovení předepíše se v berní obci, kde byla v kalendářním roce, přímo předcházejícím bernímu roku, provozovna podniku nebo, není-li tu provozovny, kde poplatník v témže kalendářním roce bydlel.
(2) Dlužno-li podle odstavce 1 přihlížeti k několika provozovnám, rozdělí vyměřovací úřad, příslušný podle daňové komise, celkovou daň mezi jednotlivé provozovny v poměru částek, jež v nich byly vydány na služné a mzdy, v to počítajíc tantiémy zřízenců. U stavebních podniků pokládá se v tomto případě za provozovnu jen takové provádění staveb, které vyžaduje doby delší dvou let.
(3) Nedá-li se dělba daně provésti v poměru v odstavci 2 uvedeném, rozdělí se daň mezi jednotlivé provozovny podle jejich hospodářského významu pro celkový podnik.
(4) Podnikatelům a zúčastněným obcím jest volno, aby se co do rozdělení daně mezi jednotlivé provozovny dohodli i o jiném vhodném dělidle.
(5) Rozprostírala-li se provozovna v rozhodné době (odstavec 1) do obvodu několika berních obcí rozdělí příslušný vyměřovací úřad daň připadající na zmíněnou provozovnu mezi zúčastněné berní obce podle míry poměrné důležitosti jednotlivých částí provozovny, přihlížeje ku břemenům, která vznikla těmto obcím provozovnou nebo provozováním podniku, a ku ploše, kterou provozovna v těchto obcích zaujímala; to platí též při podzemním dolování.
(6) Bydlila-li ze zaměstnanců provozovny počátkem (1. ledna) kalendářního roku (obchodního období) nebo v den vzniku daňové povinnosti alespoň jedna čtvrtina trvale v jiných berních obcích, než ve které byla provozovna, zmenší se pro berní rok přirážková základna pro berní obec, v níž byla v rozhodný den provozovna, o polovici té částky, která připadá poměrně na služební platy zaměstnanců, bydlivších mimo berní obec; obecní přirážky k polovině daňové částky, připadající poměrně na služební platy zaměstnanců bydlivších v jiných berních obcích, plynou do přídělů zemím podle § 10 zákona ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy ve znění čl. I zákona ze dne 27. listopadu 1930, č. 169 Sb. z. a n. Tyto přirážky vybírají se týmž procentem, jakým byly stanoveny přirážky pro berní obec, v níž byla provozovna, nejméně však výměrou 100%. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro podniky, které ve všech svých provozovnách ležících v téže berní obci nezaměstnávaly v kalendářním roce trvale alespoň 400 zaměstnanců.
(7) Rozdělení daně jest podstatnou součástkou platebního rozkazu; o prvém rozdělení daně buďtež opisem platebního rozkazu, pokud se týká rozdělení daně., zpraveny všechny zúčastněné obce; při tom buďtež uvedeny důvody rozdělení daně.
(8) Ve věci rozdělení daně jest volno jak poplatníkovi tak i zúčastněným obcím podati odvolání, o němž rozhodne s konečnou platností finanční úřad II. stolice.
(9) Kde nestačí pro stanovení místa předpisu daně předcházející ustanovení, rozhoduje ministerstvo financí o tom, ve kterém místě se má daň předepsati.
(10) Stalo-li se první rozdělení daně pravoplatným, platí rozdělovači měřítko - pokud není promlčeno právo státu opraviti vyměření daně - bez dalšího zpravování obcí tak dlouho, dokud některá ze zúčastněných obcí nebo poplatník nezavdá podnětu ku přezkoušení tohoto měřítka při rozdělení daně na některý příští rok.