§ 301.
(1) Každá osoba ať fysická ať právnická jest povinna vyměřovacím úřadům (komisím) o skutkových okolnostech, jež jsou důležity, vydati svědectví nebo vypovídati jako znalec nebo osoba přezvědná. Svědectví, znalecká dobrá zdání nebo výpovědi osob přezvědných podati jest podle pravdy a podle nejlepšího vědomí a svědomí. Kdo nemůže vypovídati zpaměti, jest povinen nahlédnouti do svých spisů neb obchodních knih, pokud je má, a učiniti si z nich potřebné poznámky a výpisy, aby mohl vypovídati.
(2) Svědectví (znalecké dobré zdání, výpověď osoby přezvědné) může býti podáno písemně nebo ústně do protokolu; vyměřovací úřad může naříditi, aby svědek (znalec) dostavil se osobně za příčinou svědectví (dobrého zdání).
(3) Jako svědek, znalec nebo osoba přezvědná nesmí býti slyšeni:
1. zaměstnanci ve veřejné službě o okolnostech, o nichž zvěděli ve svém úředním oboru působnosti, pokud příslušný úřad za to má, že služební důvody brání výpovědi;
2. duchovní o tom, co jim bylo svěřeno při zpovědi nebo jinak pod pečetí duchovního tajemství;
3. osoby, které jsou nebo byly ve službě u poplatníka, leč by k tomu poplatník svolil;
4. osoby, které nejsou schopny svá pozorování sděliti, nebo které v čase, na který jejich výpověď se má vztahovati, byly neschopny vnímati skutek, který má býti dokázán.
(4) Svědecká, znalecká výpověď nebo výpověď přezvědné osoby může býti odepřena:
1. osobami, které jsou k poplatníkovi, v jehož věci mají vypovídati, v některém z těchto poměrů: manželství, třeba již netrvalo, nebo společná domácnost, příbuzenství a švakrovství v přímém pokolení vůbec a v pobočném pokolení do třetího stupně, dále poměr mezi adoptivními rodiči (pěstouny) a adoptovanými dětmi (schovanci) a konečně poměr mezi poručníkem a poručencem a mezi snoubencem a snoubenkou;
2. osobami, které osvědčí, že by jejich výpovědí vznikla pro ně nebo pro osoby, s nimiž jsou v některém z poměrů pod č. 1 podrobněji označených, bezprostřední a poměrně značná majetková škoda nebo hanba nebo nebezpečí trestního stíhání nebo stíhání pro trestný čin daňový nebo důchodkový;
3. lékaři a jejich zřízenci o tom, co jim bylo svěřeno, nebo co seznali při vykonávání svého povolání;
4. veřejnými notáři, obhájci, advokáty, jejich zřízenci o tom, co jim bylo svěřeno při výkonu jejich povolání, revisními svazy (§ 263, odst. 3) a jejich revisory o tom, co seznali při vykonávání své působnosti;
5. šlo-li by o obchodní tajemství, t. j. o skutkové okolnosti, jejichž uchování v tajnosti jest důležitým podkladem činnosti tázaného, že by vyjevení jich mohlo činnost v dosavadním rozsahu znemožniti nebo aspoň vážně ztížiti, anebo jde-li o skutkové okolnosti, o kterých se tázaný dozvěděl vzhledem k důvěrnému poměru (mandátu nebo úschově) vůči poplatníkovi.
(5) Vyměřovací úřad jest oprávněn naříditi přísežný výslech svědků nebo osob přezvědných o určitých skutečnostech anebo znalců o určitých otázkách; přísežný výslech provede okresní soud, v jehož obvodu bydlí osoba, jež má býti vyslechnuta.
(6) Osoby výpovědí povinné jsou povinny na požádání vyměřovacího úřadu předložiti spisy, listiny a příslušná místa obchodních a hospodářských knih, vztahující se na skutečnosti určitě označené. Nejsou-li obchodní místnosti nebo poplatníkovo obydlí v obvodu vyměřovacího úřadu, který výpověď žádá, jest osoba výpovědí povinná oprávněna tyto doklady předložiti místo vyměřovacímu úřadu výpověď žádajícímu vyměřovacímu úřadu, v jehož obvodu jsou zmíněné místnosti nebo obydlí. Vyměřovací úřad je povinen předložené doklady, není-li osoba podle zákona povinna mu je ponechati, vrátiti jí ihned, je-li pak osoba podle zákona povinna mu je ponechati, nejdéle do 2 měsíců ode dne předložení. Ustanovení § 315, odst. 2 platí tu obdobně.