§ 264.
(1) Za daň s přirážkami a příslušenstvím, kterou nezaplatil poplatník, ač byl upomenut, ručí osobně, a to:
1. společně a nerozdílně osobně ručící společníci za všeobecnou výdělkovou daň předepsanou společnosti,
2. dlužníci povinní srážkou daně rentové, společnosti povinné srážkou daně z tantiem a zaměstnavatelé povinní srážkou daně důchodové za provedení těchto srážek, správný jejich výpočet a včasné odvedení zadržených částek,
3. příslušníci rodiny za část daně důchodové, která poměrně připadá na jejich důchod zdaněný u hlavy rodiny,
4. korporace zmíněné v § 6 za částky daně důchodové, které připadají poměrně na dani podrobený podíl jejich členů na úhrnném důchodu,
5. manžel za daň důchodovou, všeobecnou daň výdělkovou, daň rentovou a z vyššího služného, předepsanou druhému manželovi z důchodu nebo výtěžku nebo požitku nabytého v době, v níž žil s ním ve společné domácnosti.
(2) Nemohla-li býti daň důchodová, všeobecná daň výdělková, daň rentová a z vyššího služného vymožena řízením donucovacím na poplatníkovi, ručí osoby, které od poplatníka darem nebo jednáním darování zastírajícím nabyly majetkových předmětů, společně a nerozdílně za zaplacení daně s přirážkami předepsané z důchodu nebo výtěžku nebo požitku nabytého v roce darování a v letech předcházejících. Dary k účelům všeužitečným nezakládají povinnosti ručební.
(3) Manžel v odstavci 1, č. 5 dotčený neručí jměním, kterého prokazatelně nenabyl od druhého manžela. Osoby uvedené v odstavci 2 ručí jen do výše ryzí prodejní ceny nabytých předmětů majetkových v době darování a ne déle tří let od darování; zaplatí-li podle tohoto závazku daň jeden z více obdarovaných, přísluší mu právo postihu proti ostatním obdarovaným co do poměrné části zaplacené daně.
(4) Dlužník, vůči němuž bylo uplatněno věcné ručení za daň rentovou nebo daň důchodovou (§ 265, odst. 5 a 6), ručí za částky daně, jež opominul zadržeti.
(5) Pro okolnosti odůvodňující osobní ručení jest směrodatným kalendářní rok, v němž vznikl nárok státu na daň, které se ručení týká.