§ 24.
(1) Zanikne-li daňová povinnost v kalendářním roce, zdaní se důchod do zániku daňové povinnosti skutečně dosažený ještě na berní rok. V tomto případě může býti daň vyměřena již před začátkem berního roku.
(2) Obdobně se postupuje i při úmrtí poplatníka, při čemž se zdaní důchod jím v kalendářním roce, v němž poplatník zemřel, skutečně dosažený společně s důchodem, kterého snad v témže roce dosáhla pozůstalost.
(3) Z důchodů, jichž dosáhne neodevzdaná pozůstalost v kalendářním roce následujícím po roce, v němž poplatník zemřel, po případě i v dalších kalendářních letech až do dne, kdy osoby, povolané k dědické posloupnosti, nabyly požívání pozůstalosti, bude dani podrobena neodevzdaná pozůstalost (§ 4).
(4) Na berní rok, který přímo následuje po kalendářním roce, v němž dědicové nabyli požívání pozůstalosti, vyměří se daň pozůstalosti z důchodu jí dosaženého do dne nabytí požívání dědici; důchod dědici od tohoto dne z pozůstalosti skutečně dosažený, zdaní se u každého dědice.