Oddíl 3
Pravidla pro stanovení parametru L s využitím výstupů analýzy a hodnocení rizik
1. Výběr typového scénáře: je vztažen k jednotlivým fyzikálně-chemickým vlastnostem chemických látek a směsí a způsobu nakládání a respektuje typové scénáře podle tabulky A. 3. a A. 4.
2. Množství nebezpečné látky a směsí: v úvahu se bere množství, u kterého se reálně předpokládá, že se může účastnit havárie. Nemusí se jednat o projektované množství v daném zařízení, snížení však musí být definováno a zdůvodněno, například charakterem technologického procesu.
3. Rychlost uvolňování nebezpečných látek do ovzduší: rychlost uvolňování respektuje fyzikální stav a podmínky zacházení s látkou (například formu skladování jako zkapalněný nebo stlačený plyn, tenze páry nad hladinou, koncentrace nebezpečné látky ve směsi při úniku, prášková nebo kompaktní forma látky).
4. Zmírňující faktory: lze započítat pouze účinnou separaci zabraňující úniku, popřípadě snižující uniklé množství ze zařízení (pasivní bariéry bezpečnosti). Nelze započítat organizační opatření, tedy zmírnění vyžadující aktivní zásah obsluhy nebo záchranných složek.
5. Limitní hodnoty účinků na zdraví člověka (koncentrace látky, tepelný tok, přetlak): doporučené jsou nejnižší odhadované hodnoty, které mohou způsobit smrt člověka, který není mimořádně vnímavý jedinec.
6. Požárně technické a výbuchové charakteristiky látek/směsí: využití pouze podložených hodnot požárně technických a výbuchových charakteristik látek/směsí.
7. Atmosférické podmínky: doporučuje se použít třída stability ovzduší D podle Pasquilla a rychlost větru 3 m/s nebo menší, popřípadě horší hodnoty rozptylových podmínek. Jsou-li použity jiné rozptylové podmínky, musí být tato volba zdůvodněna.
8. Teplota nebezpečné látky: v úvahu se bere teplota látky v zařízení, a to i v mimořádných technologických stavech.
9. Hustota plynu pro rozptylový model: volba se provádí podle molekulové hmotnosti nebezpečné látky, koncentrace a teploty její směsi se vzduchem (například rozptylový model „Rozptyl těžkého plynu“).
10. Doba a rychlost úniku nebezpečné látky ze zařízení: obě hodnoty musí být zdůvodněny. Není-li tomu tak, počítá se s dobou úniku veškerého předpokládaného množství za 30 minut. V případě použití zdůvodněných hodnot doby úniku jsou tyto hodnoty rovny minimálně době potřebné k rozeznání havárie plus 10 minut.
11. Výpočet úniku kapaliny: v úvahu se bere charakter zařízení. Z uniklé látky vzniklá kaluž o zdůvodněných rozměrech, nebo kaluž o ploše odpovídající rozměrům záchytné jímky.
12. Množství nebezpečné látky účastnící se reakce: u výbušnin maximální množství přítomné v konkrétním skladu nebo zařízení. U hořlavých plynů a par musí být uvedeno, jaká část uniklého množství se účastní reakce, jaké modely byly použity a jaké jsou použité vstupní podmínky.
------------------------------------------------------------------