§ 5.
Povolení podle § 4 není potřebí:
1. pro části bytu, kterých majetník bytu, nemající bytu jiného, potřebuje k vykonávání svého povolání; to platí zejména o domácích dílnách řemeslníků, o ordinačních místnostech, čekárnách, laboratořích a domácích lékárnách lékařů, advokátních kancelářích, pracovnách a kancelářích stavitelů a civilních techniků, pracovnách a soukromých knihovnách vysokoškolských profesorů a docentů, pracovnách členů Národního shromáždění a ministrů, pracovnách a studovnách žurnalistů, spisovatelů, umělců a soukromých učitelů, prodejních místnostech soukromých nakladatelů a o pracovnách veřejných úředníků a jiných duševních pracovníků, pokud pracují převážně ve svých bytech,
2. pro byty a části bytů, kterých již v den vyhlášení tohoto zákona bylo používáno k jiným účelům než k bydlení, nebo ve kterých bylo již podle uděleného stavebního povolení započato se stavebními pracemi nutnými k úpravě místností pro jiný účel, leč že by se přeměna bytů byla stala bez povolení, kterého bylo potřebí podle §§ 2 a 4 nařízení ze dne 28. března 1918, čís. 114 ř. z. Uprázdní-li se takové místnosti, smí jich býti používáno jen za byty, pokud jest to bez stavebních změn možno, ač nebude-li dáno povolení podle § 4 k používání jich pro jiný účel.