§ 2.
Nárok na drahotní výpomoc mají toliko aktivně sloužící učitelé těchto kategorií:
a) Učitelé, kteří prokazují vysvědčení způsobilosti učitelské, nabyté zkouškou podle §§ 1 a 2 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 276 Sb. z. a n.
b) Učitelé, kteří vykonali zkoušku dospělosti na některém ústavě učitelském v republice Československé a nemohli dosud bez své vlastní viny vykonati zkoušky způsobilosti učitelské.
c) Učitelé, kteří nabyli diplomu na maďarských ústavech učitelských (preparandiích) nebo na maďarském pedagogiu před 31. prosincem 1918 a vykonali již zkoušku způsobilosti podle § 3 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 276 Sb. z. a n. Učitelům, kteří této zkouškydosud nevykonali, může se drahotní výpomoc povoliti toliko výjimkou, prokáže-li se, žezkoušku nemohli vykonati, aniž toho zavinili.
V každém případě však může se nárok v předchozím odstavci uvedený týkati toliko učitelů, jichž působení školní shledáno bylo státními orgány dozorčími aspoň uspokojivým, kteří svým chováním mimo školu nikterak nepoškodili vážnost stavu učitelského a kteří se zejména nikterak neprovinili nižádným jednáním republice Československé nepřátelským.
Pro učitele, řádně ustanovené na obecných nebo církevních školách, kteří vyhovují podmínkám v předchozích dvou odstavcích uvedených, avšak dočasně službu školní konati nemohou buď pro nemoc nebo z jiné příčiny jimi nezaviněné, může se drahotní výpomoc povoliti zcela nebo z části toliko výjimkou podle volného uvážení ministerstva školství a národní osvěty, zejména je-li prokázáno, že by nepovolením výpomoci byla výživa učitele nebo jeho rodiny vážně ohrožena.