Část 4
Cejchovní značka, znaky a cejchovní stupnice
1. Cejchovní značky se vyznačují na obou bocích lodě; musí být zřetelně viditelné a umístěné souměrně ke střední podélné rovině. Každou cejchovní značku tvoří vodorovná ryska nejméně 30 cm dlouhá, umístěná na úrovni ponoru, pro který loď byla cejchována, a svislá ryska, nejméně 20 cm dlouhá, umístěná pod vodorovnou ryskou v bodě jejího středu; na cejchovní značce mohou být také další rysky, které spolu s vodorovnou ryskou tvoří obdélník, jehož spodní stranou je tato ryska. Rysky musí být vyryty nebo vyraženy.
2. Roviny procházející svislou ryskou cejchovní značky musí být rozmístěny v přibližně stejných vzdálenostech od sebe a symetricky ke střednímu těžišti. Vzdálenost mezi těmito rovinami musí být pro lodě, které mají "n" párů cejchovních značek přibližně 1/n délky lodě.
3. Každá loď musí mít nejméně 3 páry cejchovních značek s výjimkou
a) lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden pár cejchovních značek;
b) lodí do délky 40 m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních značek.
4. Cejchovní značky mohou sestávat z pevně připevněné destičky nejméně 30 cm dlouhé a 4 cm vysoké, jejíž spodní strana odpovídá ponoru, pro který loď byla cejchována, a jejíž střed je označen ryskou.
5. Na destičkách sloužících jako cejchovní značky nebo vedle cejchovních značek provedených podle bodu 7 musí být zřetelně vyryt nebo vyražen cejchovní znak skládající se z následujících údajů:
a) rozpoznávacích písmen Státní plavební správy,
b) čísla cejchovního průkazu,
c) rozpoznávacích písmen státu (CZ), která jsou posledními písmeny cejchovního znaku.
6. Cejchovní znak se též vyznačí nesmazatelnými písmeny na dobře viditelném místě na některé pevné části přídě lodě, která nepodléhá nárazům a mimořádnému opotřebení. Toto místo se uvede v cejchovním průkazu.
7. K určení velikosti ponořené části cejchovního prostoru zhotoví se na obou bocích lodě cejchovní stupnice (stupnice ponoru), a to v místech cejchovních značek, symetricky po dvou rovinách kolmých k podélné ose lodě a k vodní hladině. Každá loď musí mít 3 páry cejchovních stupnic s výjimkou:
a) lodí, které neslouží k přepravě nákladů, u nichž se připouští jeden pár cejchovních (ponorových) stupnic;
b) lodí do délky 40 m, u nichž se připouštějí dva páry cejchovních (ponorových) stupnic.
8. Při vyznačení těchto stupnic musí nulový bod odpovídat úrovni dna lodě v místě stupnice nebo, má-li loď kýl, nejnižšímu bodu kýlu v místě stupnice.
9. Cejchovní stupnice uprostřed lodi dosahuje až k horní cejchovní rovině. Cejchovní stupnice na přídi a na zádi mají podle možnosti sahat o 20 cm výše.
10. Konce cejchovních stupnic a každý desátý centimetr se označují značkami. Další rozdělení cejchovních stupnic po 2 cm se vyznačuje barvou.
11. U lodí, které nemají cejchovní stupnice uprostřed délky lodě, vyznačí se horní cejchovní rovina na obou bocích lodě zřetelnou vodorovnou úsečkou 30 cm dlouhou, 4 cm širokou. Spodní hrana úsečky se kryje s vodoryskou největšího ponoru.