§ 8
Výjimky z odpovědnosti pošty
(1) Pošta není povinna nahraditi podle § 7 škodu, vzniklou ztrátou, úbytkem, poškozením nebo zpožděním v dopravě poštovní zásilky:
a) zavinil-li škodu odesilatel nebo adresát nebo vznikla-li škoda z povahy zasílané věci, při čemž platí domněnka, že mohla-li podle okolností vzniknouti škoda z povahy zasílané věci, že z ní vznikla;
b) byla-li škoda způsobena vyšší mocí;
c) byla-li na cenném psaní nebo balíku v podvodném úmyslu udána a v řízení o náhradě požadována cena příliš vysoká;
d) jde-li o věci vyloučené z dopravy (§ 4, odst. 1) nebo o věci podmínečně připuštěné k dopravě (§ 4, odst. 2), u nichž odesilatel uvedl poštu vědomě v omyl zamlčením nebo jiným způsobem nebo nedbal vědomě podmínek stanovených pro jejich úpravu (§ 6, odst. 3);
e) vznikla-li škoda na cizím poštovním území a není-li s příslušnou cizí poštovní správou sjednáno, že pošta přejímá za tuto správu odpovědnost.
(2) Byla-li na poštovní zásilce po převzetí k dopravě zjištěna škoda, na jejímž vzniku nese pošta spoluvinu, poskytuje pošta náhradu podle poměru vlastního zavinění.
(3) Odpovídá-li v případě odstavce 1, písm. e) cizí poštovní správa za poštovní zásilku, musí pošta odesilateli býti nápomocna při uplatňování nároku u této poštovní správy.