XXIV.1.8.2 Výběr a počet vodních sedimentů
Místa odběru by měla být vybrána podle účelu zkoušky v dané situaci. Při výběru místa odběru vzorků musí být přihlédnuto k historii případných zemědělských, průmyslových nebo komunálních vstupů do povodí a do vod proti proudu. Sedimenty by neměly být použity, pokud byly v předchozích 4 letech kontaminovány zkoušenou látkou nebo jejími strukturními analogy.
XXIV.1.8.2.1 Výběr sedimentů
Pro aerobní studie se obvykle použijí dva sedimenty (víz literatura 7). Tyto dva vybrané sedimenty by se měly lišit co do obsahu organického uhlíku a textury. Jeden sediment by měl mít vysoký obsah organického uhlíku (2,5 - 7,5 %) a jemnou texturu a druhý sediment by měl mít nízký obsah organického uhlíku (0,5 - 2,5 %) a hrubou texturu. Obsah organického uhlíku by se měl zpravidla lišit alespoň o 2 %. "Jemná textura" je definována obsahem složky [jíl + prach], ([jíl + prach] je minerální frakce sedimentu s velikostí částic < 50 μm) vyšším než 50 % a "hrubá textura" je definována obsahem složky [jíl + prach] nižším než 50 %. Rozdíl v obsahu složek [jíl + prach] u obou sedimentů by měl být zpravidla alespoň 20 %. V případě, že se může chemikálie dostat do mořských vod, měl by alespoň jeden systém voda-sediment pocházet z moře.
Pro přísně anaerobní studii by měly být odebrány dva sedimenty (včetně příslušné vody) z anaerobních zón povrchových vod (viz literatura 7). Se sedimentem i vodní fází by mělo být zacházeno opatrně a měly by být přepravovány s vyloučením přístupu kyslíku.
Pro výběr sedimentu mohou být důležité i jiné parametry, které by měly být zvažovány případ od případu. Rozpětí pH sedimentů je například důležité pro zkoušení chemikálií, u nichž transformace a/nebo sorpce mohou záviset na pH. Závislost sorpce na pH by se mohla odrážet v hodnotě
pK
a
zkoušené látky.
XXIV.1.8.2.2 Charakterizace vzorků systému voda-sediment
Klíčové parametry, které musí být jak u vody, tak u sedimentu měřeny a uvedeny ve zprávě (s odkazem na použitou metodu), a fáze zkoušky, ve které mají být měřeny, jsou shrnuty v níže uvedené tabulce. Metody stanovení těchto parametrů jsou pro informaci uvedeny v literatuře 18 až 21.
Kromě toho může být případ od případu nezbytné měřit a uvádět další parametry (např. u sladkovodního systému: obsah částic, alkalita, tvrdost, vodivost,
NO /PO
3 4
(poměr jednotlivých hodnot); u sedimentů: kationtová výměnná kapacita, retenční vodní kapacita, obsah uhličitanů, celkový obsah dusíku a fosforu; u mořských systémů: salinita). Pro posouzení oxidačně-redukčních podmínek, a zejména v souvislosti s anaerobní transformací, může být také užitečná analýza sedimentů a vody na dusičnany, sírany, biologicky dostupné železo, popřípadě na jiné akceptory elektronů.
Měření parametrů pro charakterizaci vzorků systémů voda-sediment (viz literatura 7, 22 a 23)
+-------------------+-------------------------------------------------------------------------------+
| Parametr | Fáze zkušebního postupu |
| +----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
| | odběr | manipulace | zahájení | zahájení | samotná | konec |
| | v terénu | po odběru | aklimatizace | zkoušky | zkouška | zkoušky |
+-------------------+----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
| Voda |
+-------------------+----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
| Původ/zdroj | x | | | | | |
+-------------------+----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
| Teplota | x | | | | | |
+-------------------+----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
| pH | x | | x | x | x | x |
+-------------------+----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
| TOC | | | x | x | | x |
+-------------------+----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
| Koncentrace O *) | x | | x | x | x | x |
| 2 | | | | | | |
+-------------------+----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
| Oxidačně-redukční | | | x | x | x | x |
| potenciál *) | | | | | | |
+-------------------+----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
| Sediment |
+-------------------+----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
| Původ/zdroj | x | | | | | |
+-------------------+----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
| Hloubka vrstvy | x | | | | | |
+-------------------+----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
| pH | | x | x | x | x | x |
+-------------------+----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
| Distribuce částic | | x | | | | |
+-------------------+----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
| TOC | | x | x | x | | x |
+-------------------+----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
| Makrobiální | | x | | x | | x |
| biomasa **) | | | | | | |
+-------------------+----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
| Oxidačně-redukční | Pozorování | | x | x | x | x |
| potenciál *) | (barva/zápach) | | | | | |
+-------------------+----------------+--------------+--------------+-----------+----------+---------+
*) Výsledky nedávných výzkumů ukázaly, že měření koncentrace kyslíku ve vodě a oxidačně-redukčního potenciálu vody nemají vypovídací hodnotu, pokud jde o mechanismus růstu a vývoje mikrobiální populace v povrchových vodách, a nemají ani předpovědní hodnotu (viz literatura 24 a 25). Stanovení biochemické spotřeby kyslíku (BOD, při odběru vzorků v terénu a při zahájení a na konci zkoušky) a koncentrace mikro- a makroživin Ca, Mg a Mn ve vodě (při zahájení a na konci zkoušky) a měření celkového obsahu N a P v sedimentech (při odběru vzorků v terénu a na konci zkoušky) může být lepším nástrojem pro interpretaci a hodnoceni rychlosti a způsobů aerobní biotransformace.
**) Metoda měření rychlosti mikrobiální respirace (viz literatura 26), fumigační metoda (viz literatura 27) nebo měření počtu mikroorganismů (např. bakterií, aktinomycet, plísní a celkového počtu kolonií) pro aerobní studie; rychlost methanogeneze u anaerobních studií.