XI.1.6.4 Provedení zkoušky
Trvání/doba kontaktu: 30 minut a (nebo) 3 hodiny, během kterých
probíhá provzdušňování
Voda: Pitná voda (v případě potřeby zbavená
chlóru)
Přívod vzduchu: Čistý vzduch, prostý oleje. Průtok
-1
0,1 - 1 l.min .
Měřicí aparatura: Baňka s plochým dnem, jaká se používá pro
stanovení BSK.
Měřič obsahu kyslíku: Vhodná kyslíková elektroda, se zapisovačem.
Živný roztok: Syntetická odpadní voda (viz výše).
Zkoušená látka: Roztok zkoušené látky se připraví čerstvý
na začátku zkoušky.
Referenční látka: např. 3,5-dichlorfenol (nejméně tři
koncentrace)
Kontrolní zkouška: Naočkovaný vzorek bez zkoušené látky
Teplota: 20 ± 2 °C
Dále je uveden navržený experimentální postup, kterého je možné použít jak pro zkoušenou, tak pro referenční látku, pro dobu kontaktu tři hodiny:
Používá se několika nádob (např. jednolitrových kádinek).
Je třeba použít alespoň pět koncentrací, odstupňovaných o konstantní faktor nepřevyšující pokud možno 3,2.
V okamžiku "0" se 16 ml syntetické odpadní vody doplní vodou na 300 ml. Přidá se 200 ml mikrobiálního inokula a výsledná směs (500 ml) se převede do první nádoby (první kontrola
C ).
1
Nádoby, používané v pokusu, je nutné nepřetržitě provzdušňovat, aby bylo zaručeno, že koncentrace rozpuštěného kyslíku nepoklesne pod
-1
2,5 mg.l
a aby těsně před měřením rychlosti dýchání činila koncentrace kyslíku přibližně
-1
6,5 mg.l
V okamžiku "15 minut" (15 minut je libovolně zvolený, avšak vhodný interval) se opakuje totéž až na to, že se k 16 ml syntetické odpadní vody před doplněním vodou na 300 ml a přidáním mikrobiálního inokula na celkový objem 500 ml přidá 100 ml zásobního roztoku zkoušené látky. Tato směs se pak převede do druhé nádoby a provzdušňuje se jako výše. Tento postup se opakuje v 15minutových intervalech s různými objemy zásobního roztoku zkoušené látky, čímž se získá řada nádob obsahujících různé koncentrace zkoušené látky. Nakonec se připraví druhá kontrolní nádoba.
Po třech hodinách se zaznamená pH, dobře promíchaný vzorek obsahu první nádoby se převede do měřicí aparatury a v době do 10 minut se změří rychlost dýchání.
Stanovení se opakuje u obsahu každé z nádob v 15minutových intervalech tak, že doba kontaktu v každé nádobě je tři hodiny.
Referenční látka se zkouší na každé dávce mikrobiálního inokula týmž způsobem.
Mají-li se měření provádět po 30 minutách kontaktu, je třeba použít jiného režimu (např. použití více než jednoho měřiče kyslíku).
Vyžaduje-li se měření chemické spotřeby kyslíku, připraví se další nádoby, obsahující zkoušenou látku, syntetickou odpadní vodu a čistou vodu, ale ne aktivovaný kal. Spotřeba kyslíku se měří a zaznamená po době provzdušňování 30 minut a (nebo) tři hodiny (doba kontaktu).