§ 3.
Záloha nákladů.
(1) Soukromého žalobce, který není podle práva chudých osvobozen od soudních poplatků, může soud až do vynesení rozsudku v první stolici vyzvati, aby do určité lhůty složil u soudu přiměřenou zálohu na náklady trestního řízení, které by bylo jinak založiti z pokladny Protektorátu, nebo aby složenou zálohu přiměřeně zvýšil. Nevyhoví-li soukromý žalobce této výzvě, má se za to, že žalobu odvolal; na to budiž při vyzvání výslovně upozorněn.
(2) Z této zálohy buďtež s výhradou nároku soukromého žalobce na jejich náhradu podle§ 389 trestního řádu nahrazeny náklady vzešlé jak před jejím složením, tak po jejím složení, které by jinak měly býti založeny z protektorátní pokladny.
(3) Těchto ustanovení se užije obdobně na soukromého účastníka, který zakročuje podle§ 48 trestního řádu jako žalobce místo státního zástupce.