§ 4
(1) Žádostí o poskytnutí dočasné ochrany se rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice dočasnou ochranu.
(2) K řízení o udělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany je příslušné ministerstvo.
(3) Žadatelem o poskytnutí dočasné ochrany se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který podal v České republice žádost o poskytnutí dočasné ochrany, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Postavení žadatele o poskytnutí dočasné ochrany má dále cizinec po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 17 a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany, byl-li této žalobě přiznán odkladný účinek, nebo do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal.