§ 7.
(1) Za příslušníky rodiny podle § 6 tohoto zákona pokládají se osoby, které žijíce ve společné domácnosti s pojištěncem, jsou převážně odkázány výživou na jeho služební, odpočivné nebo zaopatřovací požitky a nemají nároků na pojistnou dávku z vlastního veřejno-právního pojištění, a to:
a) manželka (manžel),
b) děti manželské a nemanželské, nevlastní, osvojenci a schovanci - do dokonaného 17. roku,
c) starší děti, vnuci, dále sourozenci, rodiče, děd a bába, tchán a tchyně, kteří s pojištěncem žili ve společné domácnosti aspoň šest měsíců, nežli nastal pojistný případ.
(2) Požadavku společné domácnosti není na újmu, když manželka (manžel) nebo děti žijí odděleně za příčinou výchovy dětí z důvodů bytové tísně, zdravotních, hospodářských, vzdělávacích a pod., nesouvisejících s jejich osobními vztahy.