§ 97.
(1) Nárok na pomoc v nemoci (§ 95, I.) počíná zásadně dnem, kdy nemoc byla nemocenské pojišťovně hlášena.
(2) Prokáže-li pojištěnec nade vši pochybu dřívější počátek nemoci, spojené s neschopností k práci, a začátek lékařského ošetřování, jakož i okolnost, že mu bylo včasné hlášení znemožněno, je mu poskytnouti dávky nemocenské i za dobu dřívější, nikdy však za dobu delší, nežli čtrnáct dní před hlášením nemoci.
(3) Nároku na dávky rodinného pojištění lze však nabýti teprve po uplynutí čtyř týdnův ode dne, kdy pojištěnec stal se povinně pojištěným. Nárok na dávky rodinného pojištění trvá, pokud pojištěnec má nárok na pomoc v nemoci.
(4) Osoba, která přestala vykonávat! práce nebo služby povinně pojištěné- mimo případslužby vojenské nebo ztráty svobody z důvodů kárných - pokud je bez výdělku nebonepožívá důchodů podle tohoto zákona anebo důchodů uvedeného v § 126 a zdržuje se v území republiky československé, má nárok na dávky, uvedené v § 95, nastal-li pojistný případ ve lhůtě, rovnající se době, po kterou osoba tato naposledy nepřetržitě vykonávala práce nebo služby povinně pojištěné, avšak nejvýše ve lhůtě 6 týdnů (ochranná hnita).
(5) Počne-li však osoba nezaměstnaná v této lhůtě vykonávali znovu práce nebo službypovinně pojištěné, staví se běh ochranné lhůty dobou výkonu jich. Ochranná lhůta, získaná novým zaměstnáním, připočítává se k nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné Hnity až do nejvyšší výměry 6 týdnů ode dne, kdy pojištěnec přestal vykonávali naposledy práce nebo služby povinně pojištěné.
(6) K poskytování dávek je povinnou nemocenská pojišťovna, ke které osoba nárok uplatňující naposledy náležela.